Divadelní noviny > Názory – Glosy
Pavana za mrtvý Ateliér
Šéfredaktorka čtrnáctideníku současného výtvarného umění Blanka Jiráčková oznámila 7. ledna likvidaci listu a společnosti, která jej vydávala. Zanikl další časopis, který navazoval na oborové a kulturní časopisy minulosti v tvrdohlavé snaze neomezit diskurz o umění jen na webové stránky a blogy. Psát pro znalé čtenáře, kteří se nespokojí s povrchními informacemi, zábavou, pěkným počteníčkem, ale kteří chtějí věcem porozumět, přemýšlet o nich a přicházet jim na kloub, je smyslem takových periodik. A to v podobě tiskoviny vhodné ke kávě a dýmce nebo doutníku (s cigaretami už bychom mohli přestat).
Bodejť by se ta zpráva nedotkla redakce Divadelních novin, když se snažíme o totéž a (zatím) vzdorujeme stejným problémům, které Ateliér nepřežil. Tedy nákladům na takový časopis, které se zdají grantovým komisím příliš vysoké a možná opravdu objektivně přesahují jejich možnosti. Potřebě pokrýt takřka třetinu nákladů vlastními silami, to vše v podmínkách nízkonákladového periodika, které nemá šanci proniknout do běžné distribuce.
V minulosti taková periodika směřovala do příslušné umělecké a šířeji kulturní obce a přesahovala do běžné veřejnosti.
Jenže má dnešní výtvarná či divadelní obec zájem o takový způsob debaty v oboru? Nebo to jen neděláme dobře? Obeslali jsme naše předplatitele dotazníkem, v němž jsme se chtěli dozvědět, pro koho vlastně píšeme a co čtenáři v Divadelkách chtějí číst. Přišlo něco přes stovku odpovědí, velmi děkujeme, což je zhruba desetina předplatitelů tištěných novin. Asi nepřekvapí, že na papírový dotazník odpověděli převážně lidé dříve narození, od středního do seniorského věku, z diskusí na našich stránkách i-DN vyplývá, že ti mladší se orientují spíš na digitální četbu. Káva, doutník či dýmka (s cigaretami by mohli přestat) podle nich patří k tabletu. Inu, změna životního stylu, ale podle odezvy u čtenářů ještě nenadešel čas rezignovat na tištěné čtení. Čtou nás lidé původem od divadla, aktivní i nyní mimo divadlo, poučení diváci, ale i lidé s širšími čtenářskými zájmy. Upozornili nás na věci, které bychom opravdu měli napravit, nabídli redakci možnosti nových rubrik či oblastí zájmu. Naši autoři a témata, o nichž píšou, se dočkali jak pochvaly, tak kritiky. Zřetelně vyplynul zájem o co nejširší autorský i tematický záběr. To nám konvenuje. Vyžadují se kritické reflexe (tedy podle ankety neplatí, že kritiky přece nikdo nečte), volá se po psaní o osobnostech, po připomínání těch významných z minula, tedy po udržování paměti. Čtenáři také očekávají vysvětlení různých kauz a problémů a dobré informování o podstatných událostech. Očekávají dobré autory, a v tom jsme docela uspěli, i když skoro každého z nás redaktorů a z pravidelných přispěvatelů někdo pochválil a jiný pohaněl. Doklad normálních zdravých poměrů, myslím.
Zpětná vazba nám dává kromě inspirací i větší jistotu, jak Divadelky tvořit. Ateliér jistě také znal své čtenáře, přesto ho výtvarná obec, grantové komise a další, kdo rozhodovali o jeho osudu, nechali po dvaceti pěti letech existence padnout. Nepřísluší mi to jakkoli komentovat, ale přál bych mu znovuzrození. V Divadelkách se ještě vzdát nechceme.
Komentáře k článku: Pavana za mrtvý Ateliér
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)