Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Food bloger

    Kdybych měl vlastní blog, psal bych o všem možném. O tom, jak píšu sloupky, o psech, které nemám, o večírcích a filmech a opatrně třeba i o ženách. Ale lidí, kteří si na rozdíl ode mě čas na psaní blogů udělat umějí, je naštěstí dost a je to skutečně neuvěřitelný koktejl. Někteří si píšou jen veřejný deníček, jiní se věnují politice nebo zvířatům nebo jen zvířatům v politice, ale nefalšované zaujetí, ba skoro až posedlost tématem, jsem objevil až u skupiny psavců, kteří píšou o jídle – u food blogerů.

    Tedy oni vlastně nepíšou jen o jídle, ale i o restauracích a nových obchodech, píšou vlastní recepty a testují recepty jiných, fotí si jídla, fotí se s jídly… prostě žijí jídlem. Myslím, že kdyby jídlo umělo číst, určitě by mu psali milostné dopisy.

    Sám bych chtěl alespoň jeden takový článek do food blogu napsat, třeba jen tak o návštěvě nějakého podniku, ale vždycky na to nějak zapomenu. Zrovna nedávno jsem si na to vzpomněl až půl hodiny po odchodu z restaurace.

    No nic, řekl jsem si, zkusím to i tak. A zde je výsledek:

    Malá italská restaurace, na jejíž jméno si nevzpomínám, nabízí krásný výhled i v dešti. Jídelní lístek měli rozsáhlý a celkem pěkně upravený, jen mě trochu zklamalo, že to byl vlastně jen seznam jídel. Na předkrm jsem zapomněl a věnoval se hned kuřecímu vývaru s nudlemi, který mě měl zbavit kocoviny. Povedlo se. Následovaly noky s kuřecím masem a špenátem. V menu měl tento pokrm poměrně dlouhý název, ale ani to mi nezabránilo, abych ho celý snědl. Obsluha byla skvělá, zvláště ta brunetka. Krátce po odchodu z restaurace jsem si uvědomil, že kromě předkrmu jsem zapomněl i na kávu a dezert, což jsem neprodleně napravil v nedaleké cukrárně. Cukrárna působila poněkud opuštěným dojmem, ale i odtud byl pěkný výhled do deště. Kávu tam servírují v hrnku bez ucha, takže je třeba nechat ji nejdřív vychladnout. Pařížský dort byl skvělý!

    Oba podniky mohu vřele doporučit, nacházejí se v Hradci Králové, někde v centru, myslím.

    Dobrou chuť.

    02 komiks_fmt


    Komentáře k článku: Food bloger

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,