Prachšpatnou noc a děsný sny!
Poměrně rozsáhlou pohádkovou prózu Daniely Fischerové Pohoršovna zdramatizoval pro plzeňskou Alfu tamní dramaturg Pavel Vašíček a jako zatím svou druhou režií se s ní předvedl jeden z nejvýraznějších členů herecké trupy Petr Borovský.
Josef Jelínek v kabaretně vypjaté roli královy sestry Škrkavky a maňáskoví chovanci pohoršovny FOTO JOSEF PTÁČEK
Poměrně komplikovaný příběh o (neúspěšném) napravování kladných vlastností ke škůdcovství předurčených bytostí je vyklenut v relativně opulentní podívané – na loutkovou scénu rozkošatělé možná až příliš. Výchovný ústav, pravý opak nechvalně známých polepšoven, vedou manželé Škudibertovi a k převýchově jim vedle pohádkových figurek typu bludička, chlapecká varianta sudičky (Sudíček) či trpaslíci přibudou královská dvojčata rozdílného pohlaví. Jejich otec, král Krutohlav, z nich chce mít příkladně nelaskavé a tvrdé potomky, aby později, až synek podědí korunu a dcerka se do jiného království vyvdá, mohli pokračovat v nelítostném vládnutí. Partička napravovaných se však skládá z dobráků od kosti, kteří postupné „pohoršování“ před svými vychovateli jenom předstírají. Situace se však zkomplikuje v okamžiku, kdy se jako spoluchovanec v kolektivu ocitne pekelné dítko Záprcek, pověřené navíc z domova, aby získalo v pohoršovně nějaký podpis, obdobný tomu ze vztahu Faust–Mefisto. Všechno je, jak se v průběhu děje ukáže, ovšem trochu jinak, manželé, kteří vedou výchovný ústav, zdaleka nejsou takoví tvrďáci, jak se na počátku zdá, dvojčata vůbec nepocházejí z královského rodu a podobně.
Pohádka nabízí nejen docela napínavou story, ale také, jak už jsme u Daniely Fischerové zvyklí, výrazné etické poselství i značnou jazykovou hravost, kterou mohou ocenit větší děti či dospělí. Trpajzlíci se kupříkladu dle svého pozitivního přístupu sami označují z trpajdobříky, ježibabí mládě je vlastně ježibejby (Kompletní rodina je pověra! My Ježibaby zase nemáme táty. Rodíme se jedna druhé, a tak je to v pořádku. Ježibábě Ježimáma, Ježimámě Ježibejby!). Také se setkáme s příkladně negativními opozity známých průpovídek, Škudibertovi například posílají své chovance do hajan přáním: Prachšpatnou noc a děsný sny!
Na jevišti mají převahu prvky loutkového divadla (nebývá tomu tak v Alfě vždy), v pohoršovně představují všechny chovance maňásci, které vodí „černodivadelně“ maskovaní herci, jenom manžele Škudibertovy ztvárňují „živáci“ Blanka Josephová-Luňáková a Robert Kroupar, oba ve zdejší tradici civilní, lehce podehrávané interpretace. V krátkém výstupu se objeví též dospělý představitel pekla (přiměřeně démonický Martin Bartůšek), větší prostor ovšem má Josef Jelínek v kabaretně vypjaté roli královy sestry Škrkavky, která rozplétá děj a záhady uvádí na pravou míru. Borovského režie používá poměrně pestré realizační prostředky, k čemuž přispívá i výtvarné řešení Kamila Bělohlávka. Chovanci pohoršovny mají konzervativně „realistickou“ maňáskovou podobu, z jiného soudku jsou pak prezentace některých retrospektivních vyprávěnek, kdy se kupříkladu pracuje s figurkami vyrobenými z větvoví či s dílenským materiálem využívajícím k vynalézavé ilustraci děje zhmotnělá homonyma (matka, stará rašple).
Inscenace rozhodně nenudí, i když mi v paměti patrně déle zůstanou fabulačně průzračnější, ale stylově ryzejší projekty zdejšího repertoáru.
Divadlo Alfa Plzeň – Daniela Fischerová: Pohoršovna. Dramatizace a dramaturgie Pavel Vašíček, režie Petr Borovský, výprava Kamil Bělohlávek, hudba Daniel Čámský. Premiéra 26. února 2016.
Komentáře k článku: Prachšpatnou noc a děsný sny!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
