Renáta Huserová
(1951) Vystudovala FF UP v Olomouci, obor výchova a vzdělávání dospělých se zaměřením na literaturu, divadlo a film (1974), v letech 1974–1992 pracovala v oddělení umění Domu kultury pracujících Vítkovic, mezi lety 1992 a 1994 byla produkční Divadla hudby, od roku 1994 je ředitelkou Komorní scény Aréna.
Co vás přivedlo k divadlu
Rodiče mé kamarádky ze základky pracovali v operetě v Divadle Jiřího Myrona. Když nám bylo tak jedenáct, dvanáct, pravidelně jsme za nimi chodily na nedělní odpolední představení. Naši doma o tom samozřejmě nevěděli (dnes vím, že to byla éra Josefa Kobra). Viděla jsem operetní klasiku (Rose Marie, Pařížský život, Cikánský baron a jiné vhodné tituly pro tento věk), dodnes cítím vůni šminek v zákulisí, pamatuju si okouzlení světly ramp.
Největší umělecký zážitek
Oj, těch bylo opravdu hodně. Velice ráda vzpomínám na představení zhlédnutá z bidýlka v pražském Činoherním klubu, ze schodů na balkoně Divadla Na zábradlí a další a další… Čím jsem starší, tím více si vybírám, co chci vidět a co slyšet. Opravdu velkým zážitkem pro mě byla retrospektivní výstava Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně v Praze (1998) a také ostravská výstava v Galerii výtvarného umění Černá slunce.
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči
Třeba s Kateřinou Tučkovou, protože si velice vážím mladých lidí, jako je ona, a obdivuji je. Je pro mě až neuvěřitelné, že v tak mladém věku má za sebou takový kus úspěšné práce.
Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat
Vzhledem k tomu, že nejsem výkonný umělec, nemám tyto ambice…
Umění (výtvarné, literatura, film, hudba), které máte ráda a kterému se naopak vyhýbáte a proč
Ráda si zajdu na zajímavou výstavu, jsem asi průměrný čtenář, dobrý film neodmítnu, dobrou hudbu taky ráda poslouchám, ale je pravda, že se vyhýbám některým hudebním žánrům, a to těm, o kterých si myslím, že jim nerozumím (například k současné hudbě teprve hledám vztah).
Historická či současná osobnost/divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže, a – naopak – která je vám vzdálená
Nikdy jsem neměla vzory a neříkala si, že bych chtěla být jako ten či onen. Spíš mne upoutají konkrétní příběh, situace, souvislost.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Rostlina: Hřib pravý (radost, když ho najdu, když ho zpracovávám i upravuju a konzumuju).
Zvíře: Kocour (protože s námi žil čtrnáct let).
Kámen: Nemám „oblíbený“.
Planeta: Určitě Země (přece tady žiju).
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešla
Zcela jistě vím, co bych pro svou organizaci nebyla schopna udělat, a taky vím, kam bych nezašla v osobním životě, takže ano, uvědomuju si své etické či jiné hranice, ale nechci být konkrétní.
Divadelní sen
Ten prožívám více než dvacet let! Cesta Komorní scény Aréna od poloamatérských začátků v Divadle hudby, přes pracovní setkání s mnohými divadelními legendami, nové moderní divadlo v budově Knihovny města Ostravy, skvělý tým spolupracovníků v čele s uměleckým šéfem Ivanem Krejčím, sehraný herecký soubor až k proměněným nominacím v Cenách divadelní kritiky za rok 2015. To je skutečný divadelní sen.
Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu
Kdybych nebyla divadelní ředitelkou, zůstala bych jistě a ráda u produkční práce…
…
Plus: Zajímá vás umělecká reflexe?
Umělecká reflexe mě zajímá. Čtu recenze, sleduju vše, co vychází a taky co kdo píše. Pomáhá mi to v práci udělat si řadu vlastních názorů a také si vše srovnat. Pamatuji si dobu, kdy vyšel v tisku první ohlas na naše představení. Byl to povznášející pocit…
Komentáře k článku: Renáta Huserová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)