Problém na hraně
Divadlo NaHraně uvedlo ve třech večerech scénickou skicu nejnovější hry Toma Stopparda Obtížný problém. Loni byl titul představen ve světové premiéře na nejmenší scéně londýnského Národního divadla a Jitka Sloupová ho záhy přeložila do češtiny.
Stoppard tuto hru napsal po téměř deseti letech. Jeho postmoderní vidění reality, v níž se spojuje nespojitelné – tedy přísnou vědeckost s romantismem mnohdy až banálním –, opět vměstná do formy hořkosladké konverzační komedie. Obtížný problém (název odkazuje k odbornému výrazu „hard problem of consciousness“) režíroval Šimon Dominik. Přiznaný princip „neregulérní“ inscenace umožnil hercům mít při ruce text (jehož zvládnutí je vzhledem k odbornosti výrazů opravdu dosti komplikované) a také zjednodušenou výpravu (jejím autorem je Karel Čapek). Herci jsou stále přítomni na scéně, sedí v pozadí či po stranách a pouze na svůj výstup vykročí z anonymity do světla.
Stoppardova hra mapuje svět vědeckých, leč mnohdy poněkud absurdních výzkumů a také boj o místo na slunci. Méně důležitá, či pominutelná je v pražském scénickém zpracování snaha příslušníků jiných národů proniknout do „bílé“ vědy, tím hra dostává zobecňující charakter a nerozmělňuje se v tématu rasové korektnosti. Jinými slovy – nesoustředí se na barvu pleti, ale na konkrétní charaktery (typy) jednotlivců. A také více vystupuje do popředí základní dilema či konflikt, který lze jednoduše charakterizovat: můžeme mít sebedokonalejší výzkumné metody a přístroje, ale jsou věci, které se dějí iracionálně.
Úprava a interpretace Divadla NaHraně působí méně sentimentálně a pateticky, než tomu bylo v britské verzi (kterou jsme mohli vidět loni v přenosu NT Live), a snad vyznívá i srozumitelněji. Dobře bylo vybráno také obsazení, ať už šlo o hlavní hrdinku Hilary Barbory Vyskočilové, které bylo možné věřit jak neortodoxní filosofický přístup k vědě, tak i životní trauma skrývané pod zdánlivou suverenitu, či miniportréty vědců. Výborní jsou například – ctižádostivý a poněkud arogantně přezíravý Amal Ondřeje Nováka, podivně zapšklý suverén Spike Václava Rašilova, chytrá a zároveň nebezpečně oddaná Bo Elišky Jansové a hlavně esence dokonalého židovského podnikatele, intuitivního, praktického i sociálně cítícího Jerryho Hanuše Bora.
Scénické skici mají své kouzlo a čerstvost. A domnívám se, že právě takové provedení k Stoppardovi nejlépe sedí – nemůže se tak stát, že hra svou myšlenkovou rafinovaností a množstvím informací diváka zavalí jako lavina.
Divadlo NaHraně – Tom Stoppard: Obtížný problém. Překlad Jitka Sloupová, režie Šimon Dominik, dramaturgie Ondřej Novák, scéna Karel Čapek. Premiéra 29. dubna 2016 v Divadle v Celetné.
Komentáře k článku: Problém na hraně
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)