Malostranské okraje 2016 (No. 4)
Budeme-li pátrat po patrně nejoblíbenějším a nezábavnějším kousku, který je letos na Prague Fringe k vidění, pak jsou to skotští Muži s kokosy, tedy Men with Coconuts. Oni opravdu ty kokosy mají, a někoho z publika jimi na závěr podarují.
Při mé návštěvě jejich pozdně večerní improvizační show v sále Malostranské besedy se to doslova vařilo. Ona totiž hospoda v předsálí je oblíbeným shromaždištěm frindžáků z celého světa, kteří si tu pravidelně povídají při dobrém českém pivu. A zjevně se chtějí bavit až do pozdních nočních hodin. K tomu se Muži s kokosy velmi dobře hodí. Jsou to totiž opravdu mistři.
Myslím, že už jsem o nich v některém z minulých ročníků referovala, ale mám pocit, že se každoročně zlepšují. A že jsou prostě neumořitelní. Tentokrát přijeli do Prahy Will Naameh (který studoval improvizaci u samotného guru tohoto oboru Keitha Johnstona), Charlie Hindley a SteveWorsley. Na klavír je doprovázel performer známý z mého prvního vstupu jako vypravěč mytických příběhů Colin Bramwell.
Je pravda, že zprvu jsem hlasitostí hudby, návalem nadšenců a jejich povzbuzujícím řevem byla poněkud zaskočena a začala jsme se ohlížet ke dveřím, kudy z tohoto kotle uniknu… Po chvíli mě to ale přešlo, protože ta hodinka nabitá nejrůznějšími improvizačními scénkami byla opravdu kouzelná. Člověk sice zná některé z těch praktik z naší Improligy, ale tady to má jiné dimenze a jiné grády.
Trojice si přihrává nápady jako pingpongový míček a řev fanoušků mnohdy některý z jejich vtípků zcela zahluší. Nicméně i tak jich dost zbývá. Návrhy z publika se tentokrát točily kolem žab, respektive neúspěšného herce, který má zahrát žábu. Tento výstup se několikrát variuje, mění se tempo i žánr.
Další velezábavnou částí je, když je jeden z herců poslán za dveře, zatímco publikum společně se zbývající dvojicí vymýšlí, kým tento člověk bude a v jakém filmu jakého žánru si zahraje. Je to Natalie Portman a bude hrát v novém filmu Souboj žab: občanská válka. Věřte či nevěřte, herec to z narážek a různých odkazů všechno uhodne.
A pak přichází na řadu další spolupráce s publikem. Má se přihlásit některá dvojice, která se sem přišla podívat. Je to dvojice zamilovaných gayů, kteří na sebe pod palbou otázek prozradí základní fakta – jak dlouho jsou spolu, kde se seznámili a kam šli na první oficiální rande… A pak už je na hercích, aby jejich příběh rozehráli i s detaily – a pánové dostanou různě znějící trumpetky, kterými mají dát zvukem najevo, jestli se to odehrálo tak, anebo ne. V okamžiku, kdy zazní zvukové NE, musí herec okamžitě nabídnout další alternativy, dokud se netrefí…
A když se představení chýlí ke konci, nastává zlatý hřeb programu, totiž muzikál na téma dané z publika. Jsou vybrána tři. Řev a potlesk davu rozhodnou o tom, že tentokrát to bude muzikál na téma Zlatokop. A pánové na scéně skutečně rozehrávají přímo ohňostroj nápadů a gagů, slovních i pohybových. Střídají se v různých mužských i ženských postavách a zároveň jsou schopni okamžitě vymýšlet pokračování příběhu, ba i veršovat a verše interpretovat jako písně různého žánru. Je to zábavné, je to super. A diváci šílí…
Nakonec Will říká: Jestliže se vám to líbilo, doporučte svým známým a sami taky přijďte, protože další představení bude jiné. Jestli se vám to nelíbilo, doporučte to svým nepřátelům a taky přijďte, protože další představení bude jiné!
Více o skupině: zde
///
Předchozí díly festivalových zpravodajství:
Malostranské okraje 2016 (No. 1)
Malostranské okraje 2016 (No. 2)
Malostranské okraje 2016 (No. 3)
Komentáře k článku: Malostranské okraje 2016 (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)