Prof. Jan Císař: Dnes o všem pochybuji II/1
V letním vydání DN 13/2016 jsme jako 8-stránkovou přílohu uveřejnili velký rozhovor s profesorem Janem Císařem (1932) Dnes o všem pochybuji. Scházeli jsme se u něj doma v Unhošti celé jaro, a tak jsme se samozřejmě bavili o řadě lidí a událostí a otevírali témata, která se do výsledného textu nedostala. Vytvořil jsem z nich několik celků, jež budou v průběhu léta vycházet na i-DN. Jako první jsem zvolil pasáž o době předválečné a válečné.
FOTO IVO MIČKAL
Prager Vorstadt bei Königgrätz
Kde jste – když jste byl malý – bydleli?
Nebylo to přímo v Hradci Králové, odkud pocházím, ale na jeho Pražském předměstí, německy Prager Vorstadt bei Königgrätz, což tehdy byla samostatná obec. Dnes je to součást západní čtvrtě Hradce Králové. Současný „velký“ Hradec Králové vznikl přičleněním těchto obcí za války. Němci to udělali stejně, jako z Prahy udělali velkou Prahu.
Tedy jste vyrůstal – dalo by se říct – na vesnici?
Byla to taková trochu vznešenější sociálnědemokratická obec. Bydleli tam – řekněme – proletářští aristokrati, dělníci ze Škodovky. Hradecká Škodovka totiž dělala cukrovary a její dělníci jezdili po celé republice na montáže, takže měli peníze a žili si celkem dobře, v docela pěkných baráčcích. Vyrůstal jsem vlastně jednou nohou ve městě, v měšťanské střední vrstvě, a druhou nohou mezi proletářskými synky. Za domy a mezi domy byly louky a na nich jsme se všichni scházeli a přátelili. Potkávali jsme se i s chlapci z takzvaných obecních domů neboli obecňáků, kde tam ve starých barácích bydlely dost pochybné živly, dneska byste řekli nepřizpůsobiví. To byli samozřejmě mí nejlepší kamarádi, se kterými jsem zažil krásná dobrodružství. Byli velmi svobodomyslní a jejich chování se řídilo jen jejich tužbami a záměry, nikoli nějakými etickými, morálními kodexy, kterých bylo kolem mne plno a byly zhusta nesnesitelné. Tak to bylo mé rané mládí, či dětství, chcete-li.
Chrám na Pražském předměstí Hradce Králové, 1940. Repro archiv
Do toho přišla válka…
Tam nastaly potíže, protože můj ročník ´32 se složitě dostával na gymnasium. Němci udělali v roce 1943 další bleskové opatření a já musel jít nejdřív do měšťanky, protože můj ročník vyškrtli. Řekli: Ne, na gymnasium půjde ročník pod námi a ti, kteří byli ve čtvrté třídě, půjdou nejdřív rok na měšťanku. Tam jsem prožíval hrozná muka s krasopisem, to bylo peklo. Pan učitel Havelka mě vždycky škrtl kloubem svého ukazováčku vzadu na krku a ptal se, co to dělám, poněvadž jsem měl na papíře samý kaňky. Ale pak jsem se dostal na klasický gympl v Hradci Králové, a to už bylo dobré.
/Pokračování za týden/
///
Ostatní díly letního seriálu:
Prof. Jan Císař: Dnes o všem pochybuji II/2
Prof. Jan Císař: Dnes o všem pochybuji II/3
Prof. Jan Císař: Dnes o všem pochybuji II/4
Prof. Jan Císař: Dnes o všem pochybuji II/5 – bonus
Komentáře k článku: Prof. Jan Císař: Dnes o všem pochybuji II/1
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
