Za dveřmi i za deště (No. 2)
Středeční program festivalu Za dveřmi byl spíše smutným trpitelem tlakové níže, která už několik dní sužuje Prahu v době, kdy by se měli její obyvatelé smažit ve vlastní šťávě.
Polské Wandering Silent Cinema, jež se představilo už předešlého dne, ještě proběhlo skryté ve své jurtě, ale excentrický komik Matteo Galbusera i český tahák Squadra Sua se svou Happy Hour se museli před provazci deště poroučet a plácek před Výstavištěm tak okupovali jen zmatení, zklamaní a prokřehlí nadšenci, kteří aspoň zvýšili tržbu stanu s občerstvením. Matteo se nakonec přece jen dočkal, byť za cenu ztráty svého přirozeného prostředí pod širým nebem – produkce jej strčila do jurty. Squadra Sua se představí až dnes v 18:00, zřejmě v nedaleké Tiskárně na vzduchu, kde je možnost zastřešení, neboť ani dnes se zjevně mraky nechystají odplout. A tak prvním a jediným představením, o němž mohu podat svědectví, bylo přenádherné Carilló španělské partičky Companyia La Tal, která na festivalu není žádným nováčkem – už loni (rovněž v dešti) ohromila svou neuvěřitelnou krabicí, tedy The Incredible Box. Letos přivezla hodiny…
Companyia La Tal sází především na originální vizualitu svých inscenací. FOTO ARCHIV FESTIVALU
Companyia La Tal sází především na originální vizualitu svých inscenací. V The Incredible Box navázali na 150letou tradici „neuvěřitelné krabice“, tedy bedny, která nabízí tolik možností transformace, padajících dveří, vysouvacích plošin, hejblátek a točítek, až se vám z toho zatočí hlava. Letos do Prahy přivezli inscenaci Carilló, která opět naplňuje požadavek výjimečné scény, která by přitáhla pozornost i nevidomého. Do prostranství před Výstaviště postavili ohromnou stavbu detailu hodin s kolejničkou pro postavičky, které vždy v určenou hodinu se zvoněním vyjedou. A taky se tu všemožně točila ozubená kolečka a hýbalo rafičkami hodin.
I strojové figurky prožívají své vášnivé milostné trojúhelníky, krvavé souboje s pistolemi, rytířské zápolení o srdce krásné lady či boxerské zápasy FOTO ARCHIV FESTIVALU
Herci souboru představovali právě tyto postavičky v řadě drobných groteskních scének, v nichž ukázali, že i strojové figurky prožívají své vášnivé milostné trojúhelníky, krvavé souboje s pistolemi, rytířské zápolení o srdce krásné lady či boxerské zápasy. Ve výrazných kostýmech a v klaunském líčení se po kolejničce pohybovali, jako by skutečně na kolejničce upevněni byli, stále ánfas k divákům. Jejich herectví se skládalo především z mimiky, přehnaně otvíraných úst a očí, ale ocenit je třeba rovněž skvělou souhru se zvukařem, který údery kladivem do hlavy či mimické výkřiky daboval vtipnými zvuky připomínající počátky grotesky. Dobře, že to pánové ze Španěl v pražském nečase nevzdali, takové představení dalo na těch pár kapek dokonale zapomenout. A hraje se ještě dnes od 17:00!
///
Ostatní díly denních zpravodajství:
Komentáře k článku: Za dveřmi i za deště (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
