Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Kritika

    Nultý bod nezná hranice (No. 1)

    Včera v Divadle v Celetné začal osmý ročník mezinárodního festivalu Nultý bod. Festivalu, jenž chce prezentovat projekty, které překračují hranice žánrů a druhů divadla. Festivalu, jenž během šesti dnů uvede sedm tanečních, pohybových, novocirkusových i loutkových představení. Jediné, co bude pravděpodobně chybět, je činohra…

    FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

    Rychle pohyby rukou stvořily komára, nebo snad vrtulník? FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

    Post No Bills bylo zahajovací představení. Když už jsme u třídění umění do škatulek – sólovou, ani ne hodinovou produkci Kitt Johnson, uznávané dánské tanečnice a choreografky, bych označila jako fyzické divadlo. Performerka totiž svým tělem – končetinami, trupem, svaly, kůží, vlasy, pohledem – vypráví příběhy. Využívá tělo, aby vytvořila jevištní spoluhráče – zatahováním břicha stvoří vetřelce, pohybem rukou a prsty třeba motýla, nebo komára, nebo vrtulník, nebo neustálý vývoj.

    Kitt Johnson vystoupila již na loňském Nultém bodě v (také sólovém) projektu Rankefod. Diváky provedla evolučním vývojem – od primitivního hmyzu ke králi zvířat. I nyní je jedním z motivů cesta, změna, snad zdokonalování.

    Oficiální anotace Post No Bills zní: Představení je součástí sólových inscenací vytvářených skupinou X-Act Kitt Johnson, která se zaměřují na různé aspekty lidské existence. Zkoumají krizi jako kreativní transformátor. A vychází z názoru existenciální psychologie, že krize musí vést ke kritice a neměla by být pasivně snášena. Krize je předstupněm proměny.

    Změna probíhá po celou dobu – nejprve přijde v černém, teroristicko-vojenském overalu, rukavicích, těžkých botách a černé kukle postava, která svou subtilní tělesnou schránkou dává tušit, že je ženského pohlaví. Vymezuje si prostor, který na bílém baletizolu a černých stěnách od počátku přísně geometricky ukrajuje také světelný design Mogense Kjempffa. Její pohyby jsou rázné, mužské. Zní agresivní, dunivá hudba. – Snad jste zaslechli i zvuk helikoptéry? Je nesprávné, když se vám před očima míhají obrazy z Terminátora a Akt X? Performerka postupně odhaluje ruce, břicho, vlasy (a potkává se se zmiňovanými spolu- či proti-hráči). Její pohyby jsou vláčnější, vytváří také groteskní, křehké situace. Až nakonec zůstává obnažená – zcela lidská a zranitelná. Jen v bílém spodním prádle přechází přes kaluž vody do lepšího světa.

    FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

    A nakonec Kitt Johnson zůstává obnažená v kaluži vody… FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

    Dívat se na Kitt Johnson je fascinující, i když řeči jejího těla zcela nerozumíte. Neznamená to však, že se nudíte. Možná ani není čemu rozumět, performerka ukazuje cestu, ne cíl.

    X-Act Kitt Johnson: Post No Bills. Choreografie, tanec Kitt Johnson, hudba Sture Ericson, light design Mogens Kjempff. Premiéra v dubnu 2015 v Halmlageret, Kodaň.

    ///

    Více na i-DN:

    Letošní Nultý bod bude vyprávět o intimitě, mytologii i existencilní krizi

    Divadelní léto za hranicí žánrů


    Komentáře k článku: Nultý bod nezná hranice (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,