Mimové v Poličce (No. 1)
Pantomima má na české scéně tradiční místo – své o tom věděl Boris Hybner, který inspiroval mnoho jejích událostí, mezi něž patří i poličský MIME FEST. Jeho pátý ročník začal před dvěma dny večerem věnovaným právě Hybnerovi, který letos v dubnu zemřel – videozáznamy z jeho tvorby doprovodil komentář doktorky Ladislavy Petiškové a vzpomněli jsme jak na Borisovo rané období spojené s Pantomimou Alfreda Jarryho, tak na seriál Gagman, který realizoval na vrcholu svých sil v režii Juraje Herze.
Letošní MIME FEST samozřejmě nepatří jen vzpomínkám. Studenti a absolventi uměleckých škol, laikové i profesionálové se účastní několika dílen zaměřených na pohyb a klaunérii a nově probíhá i workshop kritického psaní o pantomimě. V teorii i praxi tak Polička ožila mimickým uměním, především řadou představení.
V úterý 13. září to byl Chaos srdce absolventů JAMU v Brně a etudový program studentů pantomimy pražské HAMU. Chaos srdce v režii Daniela Gulka byl ryzí klaunérií s příchutí Francie. Motivy z Romea a Julie, kterými se inscenace inspirovala, byly v největší míře parodovány. Nešlo ale o parodii hloupou, naopak místy metafyzickou a intelektuální, s tím, že si klauni na Shakespearovy postavy spíše hráli a střídali je předáváním cedulek „Romeo“, „Kapuletová“, „Pater“ a podobně. Dekonstrukci tvaru samozřejmě napomáhaly vstupy Hamleta, abstraktní scény s tancem a krabicemi a všudypřítomné klaunské hry a vtipy, kdy nechybělo ani spráskání bičem. Celkově však byly na představení nejcennější jednotlivé klaunské charaktery, které byly do detailu propracované a herci se s nimi ve velké míře sžili, což není v dnešní středoevropské klaunérii velmi časté. Celkově však byla dramaturgie představení kolísavá, protože po skvělých momentech – například po replice: Romeo, proč jsi Romeo?, když si cedulku Romea vzal jiný klaun než kterého asi „Julie“ chtěla – někdy napětí opadlo a pokračování situace bylo příliš zdlouhavé. Jinak formálně a pohybově velmi dobře zvládnutému představení tak roztahaná dramaturgie spíš uškodila, přesto nemohla přebít výborné klaunské charaktery, které by šlo uchváceně pozorovat snad pořád.
Druhé úterní představení sestávalo z etud, zhostili se jich studenti prvního a druhého ročníku katedry pantomimy HAMU. Na některých výstupech bylo znát, že jsou vytvořeny pro klauzury, protože představovaly již klasické podoby pantomimy, které jsou dobré zejména k procvičení techniky. Ne všichni ji ovšem zvládli na vysoké úrovni, problémy byly zejména s rytmem akcí, které ani nebyly vždy dost zřetelné. Večer měl samozřejmě výjimky jako Bang Michaely Staré, který úspěšně kombinoval klasickou pantomimu se street dancem, překvapil i Jonatán Vnouček s lyrickým Ptáčníkem a důsledně zpracovaný byl Tribunal v podání Heleny Machové, původně etuda Marcela Marceau. Celkově se každopádně ukazuje, že pantomima není pouze umění herecké, ale vyžaduje i důkladné zvládnutí techniky, kterou je třeba neustále procvičovat.
K tomu však mají účastníci mnoho možností na workshopech a inspirovat se mohou i na dalších večerech letošního festivalu. Dnes se představí Indka Nimmy Raphel, propojující východní tradiční formy se západní artistikou a nakonec drastický americký klaun Red Bastard.
///
Ostatní díly festivalových zpravodajství:
///
Více na i-DN:
Jubilejní MIME FEST pro Borise Hybnera
Komentáře k článku: Mimové v Poličce (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)