Divadelní noviny > Blogy Burza
Divadlo Kámen: Postřehy (No. 18)
Zahájení 19. divadelní sezóny máme za sebou! Po enigmatické detektivce Dopis poslaný poštou a přednášce na téma Minulá snění o Praze budoucí s historikem umění Vladimírem Czumalem jsme si překvapivě úspěšně zahráli veselou grotesku Ztráta obsahu v konfekčním obalu. A tím legrace končí. Po roce experimentování s žánry a vnějšími hereckým prostředky přichází opět doba ryze kamenná!
Helena Plicková ve Ztrátě obsahu v konfekčním obalu. FOTO archiv Divadla Kámen
Po mnoha letech zážitků s originální tvorbou a divadlem jako hledajícím uměním jsme zjistili, že ani letos nechceme nabízet to, co nabízí většina podniků v našem oboru. Po několika společných i individuálních návštěvách různorodých divadelních počinů i po zkušenosti s vlastní Ztrátou obsahu si nyní možná více než kdy jindy uvědomujeme, že to, co děláme, opravdu není v divadelním světě obvyklé, běžné, ale pravděpodobně ani moderní, alternativní, experimentální. Chceme prostě dělat hledající umění a chceme skrze divadlo zkoumat to, co zkoumají opravdoví malíři skrze své obrazy, opravdoví skladatelé skrze své skladby, opravdoví kněží skrze své bohoslužby, opravdoví architekti skrze své stavby. Nekonstatujeme, že život je těžký, láska bolí, lhát se nemá. Ptáme se: Kdo je matka? Kde je strach? Jak taje led? A většinu otázek samozřejmě ani neumíme formulovat. A právě pro tyto nevyslovitelné otázky se namáháme divadlem. Chceme společně s diváky kamsi nahlédnout a třeba i něco vidět nebo dokonce poznat. Je to bolestivé a mnohdy útrpné, ale stojí to za to, radost je někdy veliká, veliká!
Co nás tedy v letošní sezóně čeká?
Hudebník Jan Pták a paní Mirka Císařová během jednoho z loňských diskusních večerů. FOTO archiv Divadla Kámen
Na únor 2017 plánujeme premiéru hry na vzdálené motivy románu Svatá kniha vlkodlaka Viktora Pelevina. Po určité době půjde o nekompromisní kamenně minimalistickou hru, která dokonale prozkoumá lidskou fantazii, emoce, duši, vampíry. Pro mě je ta kniha krásným objevem. Myslím, že se Pelevinovi podařilo tajemným postpostpostmoderním (a ještě k tomu zábavným) způsobem vystihnout kousek podstaty života, namalovat fantastické obrazy a rytmy a otevřít mnoho otázek směřujících k nějaké podstatě. Přiznávám se, že téma vlkodlaků a upírů patří k mým oblíbeným. A Pelevin ho uchopil geniálně, říká autor scénáře a režisér Petr Odo Macháček.
V naší minimalistické galerii budeme spolupracovat s novou kurátorkou Lucií Váchovou, historičkou umění se zaměřením na konceptuální směry. Hledáme zajímavé umělce, už jsme zveřejnili příslušnou výzvu.
Divadelní program doplníme podobně jako v loňském roce přednáškami o architektuře a umění. Spolu s Pražskými domy uspořádáme zajímavá setkání s architekty, teoretiky umění, sochaři, urbanisty.
Vladimir Benderski, Petr Bláha Nejedlý a Lenka Záveská v inscenaci Mamut. FOTO archiv Divadla Kámen
Na podzim se opět sejdeme u večerní diskuse s umělci, teoretiky, teatrology a estetiky. Tentokrát se budeme ptát: Kašle umění na diváka? Diskuse se uskuteční po derniéře velkohry Mamut mamut, k níž originální a náročnou hudbu složil spolu s Janem Ptákem mezitím zesnulý Martin Marek.
Informace o představeních Divadla Kámen najdete: http://divadlokamen.cz.
FOTO archiv
Těšíme se tedy na společně prožitou radost a bolest při hledání skrze estetiku!
///
Postřehy Divadla Kámen píší na i-DN (a jejich texty naleznete):
Zdeňka Brychtová / Petr Macháček / Vladimír Benderski
Komentáře k článku: Divadlo Kámen: Postřehy (No. 18)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
