Divadelní noviny > Paměti, záznamy a deníky

Zahradní slavnosti hrádečkovské (IV)

Byl jsem vyzván DN, abych se přidal k informacím o Zahradních slavnostech, které se objevily na zadní straně Divadelních novin jako vzpomínky na pokračování některých účastníků těchto spíše soukromých setkání přátel her Václava Havla na mé chalupě na Hrádečku.

Tahle tradice, která měla mít toto léto již 29. pokračování, byla mimo jiné důkazem o mimořádně dobrých sousedských vztazích mezi oběm a bezprostředně sousedícími chalupami obývanými v časech lepších i zlých manželi Olgou a Václavem Havlovými a mojí rodinou. Bylo už o tom napsáno dost, naposledy v publikaci vydané k 40. výročí „světové“ premiéry Havlovy adaptace Žebrácké opery Knihovnou Václava Havla pod názvem Gauneři z Horních Počernic. Zmiňuji se o této události proto, že od těch dob se může hovořit o prapůvodu dnešních Zahradních slavností a o častých návštěvách herců Divadla na tahu na Hrádečku.

K té úplně první došlo v dubnu 1975, kdy jsme přijeli autorovi ukázat, jak jsme s přípravou inscenace daleko, a také proto, abychom prokázali, že nápad uvést hru zakázaného autora, který se mnohým tehdy zdál nereálný, myslíme opravdu vážně. Při té příležitosti nás tehdy Václav pozval do své pracovny, aby nám přečetl čerstvě dopsaný, v té době ještě nezveřejněný dopis Husákovi. Průběh a následky představení jsou pamětníkům dobře známy. Přesto setkávání souboru se „svým“ autorem na Hrádečku pokračovalo: První „živá“ Audience s Václavem Havlem v roli Vaňka a se třemi Sládky (Jan Kašpar, Jan Hraběta, Andrej Krob) v mé stodole, výstava fotografií Jana Kašpara, čtení Landovského hry Sanitární noc, vystoupení Bytového divadla Vlasty Chramostové s jejich Macbethem v Havlově domě, koncerty Charlie Soukupa a Jaroslava Hutky v mé stodole, večery u ohně. To vše za asistence estébáků sedících v autech nebo ve strážním domku na kuřích nohách, šmírujících za Havlovou stodolou.

Po Chartě 77 řady návštěvníků Hrádečku prořídly. Časté perlustrace a následné výslechy mnohé od cest na Hrádeček odrazovaly. Zůstávali jenom ti „poznamenaní“ nebo nepoučení či nepoučitelní. Letní sešlosti Divadla na tahu nahradily červencové oslavy narozenin Olgy Havlové organizované Olinkou Stankovičovou a jejími přáteli ze společenství ctitelů brakové literatury zvané Hrobka. Mezi hosty byli často k vidění Plastici, kteří měli na Hrádečku svoje festivaly a koncerty. Pokud nebyl zrovna zavřený v kriminálu, přicestoval z Humpolce s kyjem v ruce a v medvědí kůži I. M. Jirous zvaný Magor.

Setkání měla svá témata. To s Magorem bylo o praotci Čechovi na Řípu a kněžně Libuši. Jindy se bojovalo za svobodu indických žen, nebo zabíjelo prase. Vše patřičně kostýmováno a mnohdy narežírováno či naaranžováno. Příliš se nemudrovalo, zato bylo hodně veselo.

Se svými letními divadelními sešlostmi se dva roky po sametové revoluci vrátila na Hrádeček parta z Počernic. Předcházelo tomu téměř šestiměsíční zkoušení Horského hotelu, nejsložitější hry Václava Havla. Veřejnou zkoušku, jak jsme alibisticky téměř hotové představení na Hrádečku nazvali, viděla více než stovka spokojených diváků. Někteří z nich na přátelskou atmosféru kolem Havlových her na Hrádečku vzpomínají dodnes. Spiklenci s Evou Holubovou v hlavní ženské roli, Vyrozumění s další výraznou hereckou osobností Divadla na tahu Josefem Hrubým-Žluťákem, obnovené představení Žebrácké opery k 20. výročí počernického představení s Ladislavem Smoljakem v hlavní roli Macheatha, Zahradní slavnost s výborným Petrem Reidingerem v roli Huga Pludka, který je v současné době hercem DJC, Vernisáž, Audience a Protest s výbornými hereckými výkony karlovarských posil Karla Besedy a Radka Bára. První sošky Dřevěného Andreje, vymyšlené podle jedné z postav Čechovových Tří sester, udělené na památku manželům Havlovým za jejich přízeň projevovanou Divadlu na tahu a další udělování Dřevěných Andrejů během Zahradních slavností na Hrádečku Ladislavu Smoljakovi, Bohdanu Holomíčkovi, ředitelce Divadla Na zábradlí Doubravce Svobodové atd. Tradovalo se tenkrát, že představení, které neprojde Hrádečkem, riskuje neúspěch.

Tak, mezi řečí…

Důležitou součástí porevolučních Zahradních slavností bylo vzájemné setkávání přátel a příznivců Václava Havla. Pro mnohé z nich to byla jediná možnost, jak si po dlouhé době popovídat se svým přítelem, zaneprázdněným prezidentem. O některých setkáních bylo už něco řečeno v předcházejících příspěvcích, například o přijetí běloruských disidentů Václavem Havlem na Hrádečku. Já bych rád připomenul ještě vystoupení hlavního organizátora trenčínské Pohody Michala Kaščáka a jeho kapely Bez ladu a skladu. Byli báječní! Na Pohodě v Trenčíně jsme s Havlovými hrami byli několikrát. Také s prezidentem Václavem Havlem. Hry Audience a Protest a jejich autor sklízeli nadšené ovace především mladého slovenského publika.

Pravidelně se svými herci z hradeckého Klicperova divadla přijížděl na Hrádeček jeho tehdejší ředitel Ladislav Zeman. Výsledkem jeho návštěv a rozhovorů s Václavem Havlem bylo uvádění inscenací Havlových her v Klicperově divadle. K dalším významným přátelstvím, uzavíraným na Hrádečku, patří Petr Rýgr, organizátor podobných setkání v Přibyslavi u Nového Města nad Metují. Petr Rýgr na své zahradě v Přibyslavi každý rok začátkem července, často s naší účastí, pořádá své Slavnosti Výčepního listu.

Na Hrádečku se také experimentovalo. Například naše letité a dosud neukončené zkoušení Beckettova Čekání na Godota nebo Svitákův a Havlův scénický „grenóbl“ Dveře na půdu. Skvělé předvádění fotografií samotným autorem Bohdanem Holomíčkem, které mimo jiné doprovází a doplňuje toto mé povídání. A také přítel Pavel Göbl se svým pozoruhodným celovečerním filmem Odborný dohled nad východem slunce. A také pravidelné dojemné zpívání vlastních písní mé dcery Sylvie s jejím pozvolným přerodem z operní zpěvačky ve zpívajícího klauna (viz Jiří Reidinger).

O „vpádu“ Nejhodnějších Medvídků v čele s René Levínským na Hrádeček už bylo něco řečeno v jeho úvodním příspěvku. Společná česká premiéra jeho hry Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou vznikala především na Hrádečku. Zřejmě proto byla nakonec tak úspěšná…

4. října 2016

• Autor: Andrej Krob
• Publikováno: 22. října 2016

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zahradní slavnosti hrádečkovské (IV)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ