Divadlo odjinud (No. 4)
V sobotu nabídl festival Akcent osobní zpověď pětatřicetileté performerky z bývalé portugalské kolonie Macao, jež od roku 1999 patří pod správu Čínské lidové republiky. Inscenace s názvem Made in Macau 2.0 vznikla během rezidenčního pobytu Teng Teng a jejího spolupracovníka Kevina Chio v Divadle Archa a měla zde (v Malém sále) premiéru 11. května 2015.
Oba protagonisté přijeli před několika lety do Prahy, aby zde studovali loutkářství na KALD DAMU, a v blízké době se – pochopil-li jsem dobře jejich slova na diskusi po představení – chystají k návratu domů, kde se divadlem budou živit a tuto produkci by tam rádi prezentovali. Jak sami ještě před představením řekli, moc se sice o loutkářství a českých loutkách na škole nedozvěděli, nicméně Praha i pobyt v Česku se jim velmi líbí a uvědomili či potvrdili si při něm, o jaké hodnoty jim v životě jde a jaký životní postoj by chtěli i doma zastávat. Proto – po domluvě s divadlem Archa – vytvořili tuto produkci žánru osobně laděného dokumentárního divadla. Teng Teng v ní vypráví o životních osudech sebe a své rodiny a nenápadně tím podává i zprávu o nedávné historii Číny a této její provincie. Dozvídáme se o emigraci jejích rodičů z Číny do Macaa během kulturní revoluce v roce 1968, o dramatickém sledování – když jí bylo osm – událostí na Náměstí Nebeského klidu skrze televizní zprávy až po dnešek a tamní – jak řekla po představení – oproti Hong Kongu nemnohé protičínské demonstrace, především mladých lidí a umělců.
Teng Teng je věcná, velmi střízlivě a účelně pracuje s fakty, která podává různými divadelními technikami založenými především na řazení informací a dat a na vyprávění. Často jí pomáhají současně promítané dokumentární záběry. Oba performeři jsou na scéně neustále přítomni, vstupují do dialogu, využívají různé typy loutek, pracují s reálnými objekty, do hry zapojují i diváky. Jsou na asijské poměry nebývale otevření a vůči současnému režimu i svým rodičům nečekaně kritičtí, což doložila i následné setkání a diskuse s diváky, jež se ve výsledku vůbec netýkalo samotné produkce, ale celé se točilo kolem současné politické situace v Macau.
Kdo by měl o tuto – po formální i obsahové stránce velmi osobní a atraktivní – inscenaci zájem, může ji navštívit v Divadle Archa ještě ve středu 23. listopadu. Více se o ní lze dočíst ve vyčerpávající recenzi Evy Kyselové v loňském čísle 4/2015 časopisu Loutkář, jež je dostupná zde.
///
Předchozí festivalová zpravodajství:
…
Komentáře k článku: Divadlo odjinud (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)