10. března — 22. března
10. března
Radoci dominují SADu
Kompletní výsledky radokovské ankety si lze přečíst v prvním letošním čísle Světa a divadla (stránky časopisu prozradí, kdo pro koho hlasoval). Některé z oceněných počinů jsou ještě připomenuty, například Jakub Škorpil píše o inscenaci Korespondence V+W brněnské Reduty a Karel Král se zabývá uměleckými aktivitami Roberta Wilsona v pražském Národním divadle. Zuzana Augustová se vrací k Pražskému divadelnímu festivalu německého jazyka. Jiří Erml recenzuje Nebeského inscenaci NoD Quijote v Pražském NoDu a výchozí text Egona Tobiáše pro toto jevištní dílo časopis publikuje. br
11. března
Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně uspořádala 18. ročník přehlídky dramatických textů Salon původní tvorby 2011. Projekt festivalového typu nabízí možnost mladým dramatikům z řad studentů, aby veřejně prezentovali své původní dramatické texty, poezii i prózu. Cílem je motivovat studenty k autorské tvorbě a pomoci jim v posunu textů od scénického čtení k inscenaci.
Suchařípa se vrací Vydavatelství Radioservis vydalo další z unikátních počinů ČRo – nahrávku hry Josefa Kainara Ubu se vrací. Josefa Kainara šťastná hodina je tahle ubuovská hra! píše v průvodním textu editor Tomáš Weiss. Poválečný Kainar, pravděpodobně rozdováděný atmosférou kolem po válce populárního Divadla satiry, v ní bravurně osedlal hovniskový jazyk a s téměř sebevražednou otevřeností dodal obsah, ze kterého muselo soudruhům v čele s partajním šéfem kulturní revoluce Nejedlým rozrušením cukat víčko. Kainar, vlastně „jejich“ člověk, jako by se zbláznil, dělá si legraci z Gottwalda, z dělníků, z revoluční ikonografie. Inscenace Kainarova textu se taky hrála jen jednou s Lubomírem Lipským v titulní roli. Divadlo se zrušilo, satira zakázala a Kainar se musel kát. Obnovenou premiéru se povedlo Haně Burešové a Štěpánu Otčenáškovi uvést v pražské poetické kavárně Viola 2. 11. 1988. Stejně jako nyní vydaná rozhlasová nahrávka z roku 1999, mělo i tehdejší uvedení „eso v rukávu“ – Leoše Suchařípu. Jeho typická důrazná deklamace zhmotňuje celou ubuovskou obludu přímo před očima. Dále vystupují Jan Vondráček, Lenka Vychodilová, Ivan Řezáč, David Prachař, Pavel Tesař, Miloslav Kopečný, Miroslav Hanuš, Bořík Procházka a Tomáš Pergl. Úprava Štěpán Otčenášek a Hana Burešová, režie Hana Burešová. hul
13. března
Režiséru Otakaru Vávrovi, který nedávno oslavil sté narozeniny, byla v Praze udělena mimořádná Evropská cena Trebbia za celoživotní dílo.
14. března
TV Nadpísek!!!
Pořad Reportéři ČT proměnila redaktorka Lucie Sehnalová v příspěvku o transformaci pražských operních scén v bulvár. Zavěšena do operního manažera Richarda Koláře ochotně tlumočila, co on a odvolaný pověřený ředitel Státní opery Praha Radim Dolanský potřebovali sdělit divákům, především dehonestovat ministerské úředníky a tzv. Hermanovu koncepci. Reagovat jsem nemohl, Sehnalová mi jakési otázky položila jen telefonicky a odpovědi účelově sestříhala. Česká televize tak přispěla do masívní kampaně, kterou pro odboráře Státní opery Praha připravuje PR agentura po vzoru nedávno odcházejících lékařů. Ve hře ekonomických ukazatelů Sehnalová představila Státní operu Praha jako prosperující dům proti špatně hospodařícímu Národnímu divadlu, aniž by se pokusila za čísly rozpoznat realitu. Třeba že kanadský tenorista Mario Zhang zpíval obnovenou premiéru opery Lucia di Lammermoor bez jediné zkoušky, přijel odpoledne v den premiéry a dopoledne ještě zkoušel v Německu Kalafa. Režiséra Antona Nekovara pozvali bez honoráře až na generálky a natáčením Kolářových sentencí ho Sehnalová ještě zdržovala od práce. To je realita Státní opery Praha a téma pro Reportéry ČT. Josef Herman
15. března
TV Noblesní drama
I ta nejdokonalejší hra na světě má jedno slabé místo… Úspěšný autor detektivních románů, bonviván a milovník všech her, hrátek a mechanických hraček Andrew Wyke (Laurence Olivier) si pozval do svého osamělého honosného sídla milence své ženy, majitele malého londýnského kadeřnictví Milo Tindla (Michael Caine). Zatímco Tindle očekává dohodu, Wyke chce svého protivníka co nejvíce pokořit a připraví si vražednou mystifikační hru. Poslední snímek (z r. 1972) klasika americké kinematografie Josepha L. Minkiewicze (1909–1993), filmové zpracování divadelní hry Sleuth / Slídil anglického scenáristy a dramatika Anthonyho Shaffera (prem. 1971 v londýnském St. Martin‘s Theatre) nabídla v – bohužel – až těsně popůlnočním čase ČT 2. Brilantní herecké výkony obou – jediných (!) – představitelů, ostré střihy, dramatické využití hudby a dynamická práce s kamerou ukazují, jak se dá i s minimem prostředků natočit strhující drama. Situace, kdy si oba muži zahrávají s osudem toho druhého a náhle se rozezní panoptikální mechanické figuríny, jako by vypadly z filmů Felliniho, Švankmajerových hororů či pouťových domů hrůzy. Právě na nepředvídatelné (sou)hře napětí, hrůzy, mystifikace a suchého anglického humoru je text postaven a všemi tvůrci s vrcholným porozuměním žánru dodržován. Ve své době získal film 4 nominace na Oscara a je dodnes divácky strhující. Divadelníkům však přinesl ještě jeden vzkaz – je to herecky nesmírně atraktivní titul pro dva herce. hul
Zaměstnanci Státní opery Praha opět protestovali krátkým vystoupením před uvedením inscenace La traviata proti chystané reformě obou předních pražských operních scén, kterou plánuje ministerstvo kultury.
16. března
V brněnském Janáčkově divadle dva dny hostoval soubor Shen Yun Performing Arts s programem nazvaným Dar z božské země. Účinkující představili divákům mozaiku západní a východní hudby doplněnou klasickým čínským tancem, který se v čínské tradici utvářel tisíce let. Božská země neboli Shen Zhou, tak se v dávných dobách nazývala Čína. Prastaré legendy ze současné Číny, z nichž se představení skládá, připomínají sílu a hodnotu lidských morálních vlastností, přiblížil pojetí představení spoluorganizátor akce Jiří Pokorný.
Hry k podkování Zakladatelé a vedoucí již neexistujícího pražského Bílého divadla z počátku 70. let – Zdena Bratršovská a František Hrdlička – vydali v nakladatelství Protis soubor šesti rozhlasových her Hlasy k podkování. Tito – svého času – radikální divadelní experimentátoři a antropologičtí průzkumníci, inspirovaní Brookem a Grotowským, se po marném boji s okolní realitou a především normalizací vzdali praktické divadelní činnosti právě ve prospěch psaní. Publikované hry vznikly v rozmezí mezi léty 1984–1996. Premiéry všech titulů uvedlo bratislavské rozhlasové studio ve slovenském jazyce v nastudování předních slovenských herců jako například Ladislava Chudíka, Zdeny Studenkové, Ela Romančíka či Emila Horvátha. Z důvodů autorských práv se bohužel nepodařilo realizovat původní záměr autorů, podle něhož mělo být součástí knihy i CD se zvukovým záznamem premiérových provedení všech her. Šestice publikovaných dramat – Nebásni a hraj, Setkání na hvězdárně, Noční jízda, Na shledanou, pane profesore, Pomocníci u plotu, Pac a kvinde – zastupuje různé žánry, od komedie přes detektivku po drama. Elementární a nosnou funkci stavební i myšlenkovou má ve většině, ne-li ve všech hrách hravost. Není přízdobou textu, vyrůstá z nitra postav, píše v předmluvě prof. Miloš Horanský. Stálo by myslím za to dát hrám šanci i na divadle. Najde se někdo, kdo by se jich ujal? plk
17. března
Krev toulavá Radioservis vydal na 3 CD dramatizovanou četbu na pokračování z věhlasného románu Eduarda Basse Cirkus Humberto. Na nahrávce z roku 1985 účinkují přední čeští herci, autorem úpravy a režisérem je Jiří Horčička, ba co víc, kolegům vypomáhá jako interpret v roli vypravěče. Atmosféra cirkusáckého prostředí je na nahrávce dynamizována hudbou Aloise Paloučka, mezi interprety vynikají Eduard Cupák a Petr Štěpánek v rolích Antonína a Vaška Karasových. br
Orchestr BERG, DekkaDancers, balet Národního divadla a Nová scéna Praha oznámily přípravu projektu timINg, koncertu pro osm tanečníků a orchestr v prostoru Nové scény. Pro potřeby představení vyhlásily sbírku stovky metronomů, do níž už přislíbili své přístroje mj. Soňa Červená, Miroslav Táborský, Ondřej Havelka a Martin Zbrožek. Jak metronomy přibývají, lze sledovat na www.100metronomu.cz. Tři představení projektů se chystají na 9. až 11. května. her
19. března
V brněnském kině Art mohli diváci zhlédnout premiéru filmu o herci Jaroslavu Duškovi Když kámen promluví. Režisér Viliam Poltikovič natáčel film více než rok a šlo mu zejména o zachycení Duškova vnitřního života, jeho názorů a postojů k věcem, které se dotýkají všech bytostí.
Všichni křičí… Ve 29 kinech 25 českých měst proběhl další přímý přenos z newyorské Metropolitní opery The Met: Live in HD, tentokrát představení opery Lucia di Lammermoor italského skladatele Gaetana Donizettiho režisérky Mary Zimmermanové. Inscenace měla v Met premiéru již v roce 2007 a před dvěma sezonami již byla zařazena do série satelitních přenosů, tehdy s Annou Netrebko a Piotrem Beczalou v hlavních rolích. Tentokrát v titulní roli vystoupila francouzská sopranistka Natalie Dessay a jejího milence Edgarda ztvárnil tenorista Joseph Calleja. Za dirigentským pultem stál Patrick Summers, hudební ředitel Houston Grand Opera. Průvodkyní přenosu byla americká sopranistka Renée Flemingová. Divadelní noviny na svých i-DN začaly v den přenosu – díky našemu americkému autorovi, prof. Pavlu Trenskému – pravidelně otiskovat aktuální americké recenze přenášených inscenací.
Více na iDN:
www.divadelni-noviny.cz
20. března
Nová královna České středisko divadel pro děti a mládež ASSITEJ uspořádalo desátý ročník Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež, který připadá právě na 20. březen. Během čtyř dnů se na pražských scénách Divadla v Celetné, Disku a KD Mlejn odehrála řada vybraných představení tohoto směru divadla, od divadel pro nejmenší po teenagery, od amatérských, ZUŠ či ZŠ po profesionální, od loutek přes činohru po muzikál. Vrcholem bylo uvední mezinárodního projektu Jánošík tří divadel – hradeckého Draku, nitranského Starého divadla a varšavského Teatru Lalka v KD Mlejn. Od roku 2002 je každoročně během přehlídky vyhlášen i Král či Královna českých divadel pro děti a mládež. Bývá jím osobnost, která se zvláště zasloužila o rozvoj tohoto směru divadla. V minulosti to byli Jan Borna, Eva Tálská, Iva Peřinová, Zoja Mikotová, Hana Franková, Alena Urbanová, Jiří Vyšohlíd, Petr Nikl a – naposledy – Pavel Šrut. Letošní korunu převzala průkopnice dramatické výchovy u nás, nedávno (12. 3.) osmdesátiletá pedagožka Eva Machková. Z jejích aktivit připomeňme rok 1992, kdy v Praze založila specializované vysokoškolské pracoviště – katedru výchovné dramatiky na Divadelní fakultě pražské AMU, kterou v prvních letech vedla a dodnes zde učí. Je autorkou řady odborných publikací o dramatické výchově a dětském divadle, které patří k základní oborové literatuře u nás. Její Metodika dramatické výchovy vychází letos ve 12. vydání. Od 60. let minulého století redigovala první český odborný časopis o dramatické výchově Divadelní výchova, předchůdce Tvořivé dramatiky. hul
Na Malé scéně Horáckého divadla v Jihlavě proběhlo setkání s názvem Čarovný svět Luboše Hrůzy. O vynikajícím scénografovi a spoluzakladateli pražského Činoherního klubu promluvil režisér Jan Kačer. Součástí byla i projekce inscenace Činoherního klubu Mandragora v režii Jiřího Menzela a s výpravou Luboše Hrůzy.
Městské divadlo Brno přivítalo jaro ve foyeru Hudební scény Jarním hudebně baletním matiné, složeném z hudby Aarona Coplanda (Apalačské jaro) a Antonia Vivaldiho (Čtvero ročních dob). Orchestr divadla řídil šéfdirigent Ondřej Tajovský, tančilo se v choreografii Simony Lepoldové. her
22. března
V pražském kině Lucerna měl galapremiéru film Odcházení, jenž natočil Václav Havel podle své divadelní hry.
Komentáře k článku: 10. března — 22. března
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
