Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřel Josef Mixa

    S autogramem z r. 1989. FOTO archiv

    Josef Mixa

    28. 2. 1921 Záhoří – 9. 12. 2016 Praha

    Dlouholetý herec Národního divadla v Praze, režisér, dabér, v letech 1971 – 1973 umělecký šéf a ředitel Divadla E. F. Buriana v Praze.

    Pocházel z chudé zemědělské rodiny, studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci, maturoval ale v roce 1941 v Soběslavi. Od mládí se zároveň angažoval v ochotnickém divadle v Kardašově Řečici. Za války pracoval jako dělník na železnici, ale nadále se realizoval jako divadelní herec i režisér. Po válce studoval na Divadelní škole E. F. Buriana (1945-1946). Poté nastoupil do svého prvního stálého angažmá v Mladé Boleslavi (1946-1948). Od roku 1948 až do roku 1991 (s přestávkou let 1971 – 1973, kdy byl ve funkci uměleckého ředitele a režiséra v pražském Divadle E. F. Buriana /dnes Divadlo Archa/) působil v činohře Národního divadla v Praze.

    Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou – prem. 28. 5. 1965 – vlevo Josef Mixa (Vladař), vpravo Luděk Munzar (Gadeiros). FOTO archiv ND

    Do doby po návratu na první scénu se pak datuje jeho ojedinělý pokus o divadelní režii (Lucerna, 1976). Ve svém hereckém projevu tíhl k bodrým venkovským postavám lidového ražení, což také vedlo k jeho hlavnímu uplatnění v klasickém českém repertoáru (Strakonický dudák, Maryša, Lucerna). Ve zralém věku pak rozšířil výrazový rejstřík o hlubší psychologické studie a vynikl například jako Král Lear nebo Cyrano z Bergeracu. V roce 1963 se stal zasloužilým členem ND, v roce 1971 obdržel titul zasloužilý umělec. V roce 1974 obdržel Cenu J. Průchy za vedlejší roli Oinomaa v melodramatu Námluvy Pelopovy.

    Švanda dudák ve filmovém zpracování Strakonického dudáka (1955). FOTO archiv

    V českém filmu vytvořil pouze jedinou hlavní roli ve filmové adaptaci Tylovy hry Strakonický dudák (1955). Tuto roli – Švandu dudáka – hrál ostatně ve stejné době i na prknech Národního divadla. Jeho ostatní filmové a televizní role byly pouze vedlejší nebo epizodní.

    V době normalizace působil v politických orgánech, v aparátu Komunistické strany a ve Svazu dramatických umělců, s tím také souviselo jeho šéfování v Divadle E. F. Buriana, které pod jeho vedením prošlo normalizační „očistou“. Podobně jako jiní takto angažovaní herci (například J. Větrovec nebo Z. Buchvaldek) nedostával proto role, které by „degradovaly“ jeho společenské postavení. V podobném duchu se také nesla jeho ojedinělá spolupráce se zahraničními filmaři – v hraném dokumentu Komunisté (1976) sovětského režiséra Jurije Ozerova, tvůrce slavných válečných velkofilmů, ztvárnil postavu Jana Švermy. Po odchodu z Národního divadla se před filmovou kamerou objevil naposledy jako dědeček ve snímku Asi už to začalo (1998).

    V roce 2008. FOTO Blesk.cz

    Uplatnil se i jako rozhlasový herec, věnoval se také uměleckému přednesu a recitaci. po listopadu 1989 vydal tři vzpomínkové knihy: Nedoručené dopisy (1996), Bláznivá rodinka: veselé divadelní, filmové, rodinné pelmel (1999) a Hercovo bláhové rozpomínání (2006).

    Byl otcem herečky Zuzany Mixové, jeho vnuk je herec Ondřej Brousek.

    • Autor:
    • Publikováno: 20. prosince 2016

    Komentáře k článku: Zemřel Josef Mixa

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,