Divadelní noviny > Názory – Glosy
Praha nemá kulturní politiku. Problém?
Naposledy přijatá koncepce pražské kulturní politiky platila pro období let 2010–2015. Už rok tedy neexistuje žádný plán, jak se má kultura v hlavním městě rozvíjet, nejsou jasně definovány priority, k nimž by například měla přihlížet grantová komise rozdělující každoročně stamiliony dotací nezávislým kulturním subjektům. A ty už opět netuší, v jakém prostředí vlastně budou do budoucna působit.
Zápis z listopadového zasedání kulturního výboru nabízí „silvestrovské“ čtení. Bývalý radní pro kulturu Václav Novotný žádá informaci, jak to s koncepcí vypadá. Paní Eliška Kaplicky, předsedkyně výboru, odpovídá, že: Koncepci kulturní politiky dostala teprve v nedávné době od pana ředitele (odboru kultury, pozn. aut.) Cipra. Tato koncepce byla paní primátorkou a mnou neakceptovatelná a proto vzniká nová koncepce.
Radní Wolf doplňuje, že koncepce vznikla v červnu letošního roku a byla dána k připomínkování některým členům Rady HMP včetně paní primátorky. Paní primátorka si vytvořila oponentní tým, který bude stávající koncepci oponovat. Podle něho byla koncepce IPR zpracována dobře. Někteří členové výboru žádají po paní Kaplicky informaci o složení „oponentního týmu“ primátorky, protože není konstituován ani Radou HMP ani Zastupitelstvem HMP. Marně. Prý ještě není kompletní.
Závěr jednání je ohromující. Paní Kaplicky sděluje, že paní primátorka oficiálně materiál – Koncepci kulturní politiky nedostala a ráda by ho získala. Pan Cipro má být tak laskav a materiál jí oficiální cestou zaslat, aby se k němu mohla vyjádřit. (sic!)
Koncepce kulturní politiky pro léta 2016–2020 vznikla pod vedením Davida Kašpara, zakladatele společnosti Cirqueon a divadla Vosto5, pedagoga na katedře produkce DAMU, který v rámci IPR vede strategický projekt Kreativní Praha. Deklaruje návaznost na Kulturní politiku HMP pro léta 2010–2015. Ta vznikla v rámci poradního sboru primátora Pavla Béma, definovala základní mechanismy podpory pražské kultury (pokoušela se mimo jiné urovnat situaci mezi neziskovými a „komerčními“ subjekty v kultuře) a také nastiňovala, jak dál s příspěvkovými organizacemi, které Praha zřizuje.
Toho se Kulturní koncepce IPR týká jen okrajově. Nabízí spíše cenné vize, než konkrétní řešení, ke kterým se upínala minulá koncepce. Například v prvním z pěti definovaných cílů, nazvaném Špičková umělecká kvalita, se píše: prestiž a pracovní podmínky v kulturních organizacích jsou srovnatelné s evropskou kulturní scénou. Jak toho dosáhnout, už neprozradí…
Materiál klade důraz na rozvoj a podporu tzv. kulturních a kreativních průmyslů, kulturu ve veřejném prostoru, přesah kultury do života komunit (sebedefinice městských částí), turismu, sociální politiky a školství. Na spolupráci, sdílení a komunikaci. Svědčí o tom i názvy dalších čtyř cílů: Kreativitou k rozvoji, Kulturní město pro život, Živé centrum města a Veřejný prostor pro kulturu. Širší pojetí kultury jako součásti každodenního života je to nejzajímavější, co koncepce přináší. Správně navazuje na vznikající Strategický plán rozvoje hlavního města Prahy, a počítá se vznikem pěti „akčních plánů“, které mají být veřejně projednány.
Pokud by se v rámci připomínkového řízení velmi obecné vize doplnily o konkrétní řešení, a pokud by se přeložily z módního kulturního ptydepe do srozumitelné češtiny, mohla by navrhovaná Koncepce obstát. Zatím to ovšem moc nadějně nevypadá. Mezi radním pro kulturu a primátorkou zjevně velká shoda není, kdo ví, s čím přijde její „oponentní tým“ a kdo v něm nakonec zasedne. „Bémova“ Koncepce vznikala v rámci jeho poradního sboru intenzivně dva roky. Stávající magistrátní koalice na to má sotva rok, pak se bude věnovat volbám.
Komentáře k článku: Praha nemá kulturní politiku. Problém?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
