Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 233)

Kouzelná flétna je jedním z posledních opusů Wolfganga Amadea Mozarta. Opera byla zkomponována formou singspielu, spojením zpívaných a mluvených hudebních čísel, v žánru lidové zpěvohry. Premiéru měla 30. září 1791 ve Vídni (Freihaustheater).

Režisérka Zuzana Fischerová napsala do programu ke své inscenaci uvedené v Divadle na Orlí: Kouzelná flétna pojednává o cestě jednotlivce skrze zkoušky života, na které v různé míře naráží každý z nás. Je to cesta, na níž poznáváme své učitele, průvodce, lásky i nelásky. Jejich prostřednictvím nabíráme zkušenosti a sílu kráčet stále vpřed.

Dočetl jsem a zahleděl se k orchestřišti. Elegantní dirigent Marek Klimeš rozpřáhl ruce. Bylo to jako v dětském snu. Na mlžný opar mléčné dráhy se črtaly mrazivé větvičky keříků. Ze stříbřitě pojednaných čtverců konstrukce lidového divadla s bočními žebříky, povlávaly elegantní drapérie. Jeviště jiskřilo variantami bělosti.

Tři svalnatí, do půl pasu obnažení jinoši vystavovali svá těla na odiv světelným paprskům. Mozartova hudba zněla divadlem. Královna noci sdělila Taminovi, že jen on je schopný zachránit její dceru Paminu, kterou unesl zlosyn Sarastro… Tamino v úžasu oněměl. Ač Paminu neviděl, zamiloval se do ní. Flétna, zavěšená v prostoru mlhoviny, světélkovala… Ať se děje, co se děje, děje se. Jsme v pohádce…

Sněžnou jiskřivostí prokvítal šat Královny noci. Tři dívky v bílých řízách putovaly nad hlavami diváků černými konstrukcemi. Za nimi kráčeli urostlí junáci. Ve zlatých mísách planuly ohně.

Jednání aktérů připomínalo rituální obřady antického Řecka. Německy zpívané texty se střídaly s voicebandy české mluvy. Škoda, že do blikání neonových svítidel nebylo zavěšeno světélkování překladového panelu s českými titulky.

Ve druhé části se inscenace stávala vláčnou. Táhla se jako med. Svalnatí cvičenci v pozadí na závěsných draperiích cvičili akrobatickou voltáž… Zpěv protagonistů se zdál být doplňujícím podkresem pohybu. Bůh suď. Libretista Schikaneder měl obchodního ducha, možná by si mnul ruce. Dojmem velebnosti působilo zpívání tří dam nad plochami výklopných zrcadel, házejícími odlesky světla… Papageno se jim pod sukněmi tetelil strachy… Korpulentnost kostýmů omezovala pohyb herců, snad i proto zvolila režisérka značnou statičnost aranží. Většina pěveckých čísel byla zpívána koncertně… Tamino zdolal nástrahy mocného Sarastra a obejmul svou milovanou Paminu. Papageno objevil svou Papagenu a operní pohádky byl konec. Závěrečný pěvecký sbor zněl divadlem jako oslavná óda na radost.

Dominantou představení se stal výkon Marty Reichelové v roli Královny noci. Koloraturní árie zpívala s lehkostí a bravurou. Ptáčníka Papagena prezentoval skvěle zpívající Tadeáš Hoza jako všemi mastmi mazaného dobráka – životního šaška. Přednosti pohybové i hlasové demonstroval ve vilném Monostatovi tenorista Michael Robotka. Něhou dívčí milostnosti obohatila krásnou Paminu majitelka jasně znějícího hlasu, sopranistka Tereza Maličkajová. Pěvecky zazářila trojice Dam: Pavla Radostová, Martina Porgáčová, Jarmila Balážová. Zaujal mě pěvecký výkon Martina Javorského v roli Tamina. Jeho tenor je na správné cestě stát se tenorem hrdinným. Z ostatních jsem obdivoval akrobatické dovednosti a um činoherců Adama Mašury, Dušana Krauze a Františka Herze. Jejich artistní čísla by jistě uspěla i ve varieté nebo v cirku.

Režisérka Zuzana Fischerová se na své životní pouti setkala s moderní gymnastikou a prošla i průpravou tanečnice. Zkušenosti vložila do své inscenace. Nápady a novostí pohledu na 226 let „starou“ Mozartovu operu ji podpořil osobitý, příležitostní výtvarník David Janošek. K úspěšnosti premiéry přispěl i výkon orchestru za řízení dirigenta Marka Klimeše.

Představení Kouzelné flétny mě potěšilo a představilo několik mladých výrazných talentů.

Brno – Komín, 20. 3. 2017

Divadlo na Orlí, Brno – Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna (Die Zauberflöte). Hudební nastudování: Tomáš Krejčí, Helena Fialová, Marek Klimeš, Jiří Habart Dirigent: Marek Klimeš Režisérka: Zuzana Fischerová Výprava: David Janošek Pohybová spolupráce: Adam Mašura Hudební podkresy: Daniel Šimek Český překlad: Václav Málek Dramaturgie a úprava textu: Zuzana Fischerová, Marek Klimeš Orchestr JAO – Orchestr posluchačů HF JAMU. Premiéra 18. března 2017.

Osoby a obsazení: Sarastro – Ondřej Musil (alt. Pavel Slivka), Tamino – Martin Javorský (alt. Ondřej Líňa), Královna noci – Marta Reichelová (alt. Doubravka Součková / Veronika Havasi), Pamina – Tereza Maličkayová (alt. Barbora Čechová, Mária Havrilaková), Papageno – Tadeáš Hoza (alt. Michal Marhold / Vojtěch Šembera), Papagena – Zuzana Barochová (alt. Natálie Bordácsová), Monostatos – Michael Robotka (alt. Martin Vydra), 1. dáma – Pavla Radostová (alt. Ivana Pavlů), 2. dáma – Martina Forgáčová (alt. Barbora Ďubeková / Natsumi Matsuzaki), 3. dáma – Jarmila Balážová (alt. Dorota Smělíková), 1. génius – Zuzana Machová (alt. Kateřina Kührová), 2. génius – Kristína Kubová (alt. Denisa Birošová), 3. génius – Zuzana Hátlová (alt. Marie Mičánová), Kněz – Adam Mašura, Mluvčí – Libor Matouš, Idonoch – František Herz. Perkuse – Daniel Šimek.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 2. dubna 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 233)

1. Soňa Čapková

   

   Pěkně napsné a záživné čtení,
   královna noci zde jistě excelovala. Děkuji panu Tučkovi za obsáhlé poznatky, kterými vždy obohatí čtenáře .

   02.04.2017 (12.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ