Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 250)

Světová premiéra Pucciniho opery Turandot se konala 25. dubna 1926 v milánské La Scale. Dirigoval ji Arturo Toscanini. Po doznění posledních tónů árie o noci, ve které nikdo nespal, Nessun dorma, sklonil taktovku, otočil se k publiku a řekl: Qui finisce l’opera, perchè a questo punto il Maestro è morto – Zde opera končí, neboť v tomto místě Mistr zemřel. Skladatele Giacomo Pucciniho zastihla smrt 29. listopadu 1924 u nedokončeného díla. Operu Turandot dle náčrtů a poznámek dokončil jeho žák Franco Alfano. V této podobě byla uváděna na světových scénách…V roce 2001 se Turandot dočkala nového dokončení od skladatele Luciano Berio.

Obě verze – v roce 2011 v české premiéře Beriovu, později (od sezony 2013/14) Alfanovou – využil  tým brněnských tvůrců NdB. Ve středu 26. dubna 2017 jsem se zabořil do křesla v Janáčkově divadle, abych se po boku slečny Mab stal očarovaným divákem.

Modrý samet opony se pomalu rozevíral… Čínská dynastie císaře Altmouna se probouzela do nového dne… Princezna Turandot nechala popravit dalšího z uchazečů o sňatek, který nesplnil podmínku – uhádnout její tři hádanky.

Třípatrové segmenty kamenných tribun se zpívajícím chórem terakotových postav v odění válečníků se rozevíraly jako dva obrovité listy lotosu a odkrývaly červeň průrvy skrývající ikonu starého mocnáře. Sbor lomil rukama, nakláněl se, bědoval nad krutostí vládkyně a pěl varování příštím zájemcům o ruku princezny. Císařským náměstím se producíroval mistr kat s družinou pomocníků. Širočinou popravčího meče předváděl hrůzné dovednosti svého řemesla.

Obloha horizontu byla osázena řádky lidských lebek, kterým vévodila hlava nedávného amanta. Císař v hloubi scény bědoval. Princezna Turandot vešla na krvavý piedestal mocnáře v podobě chladné krásy utkané z vláken bílého kovu.

Do úbočí forbíny situovala režie tajemnou trojici běženců zahalenou v chaláty bědných, Prince Calafa, jeho otce Timura a otrokyni Liu. Tři středověcí šašci v baňatých, z barevností křiklavých střípků šitých strakatin se kutáleli, pletli nožičkami, filosofovali, metali kozelce a skvěle zpívali. Dravost, dramatičnost a líbeznost byly hlavními znaky zdařilého představení.

Mistrovsky interpretovaná Pucciniho hudba košatila jevištní tvary do oblin romantického monumentu. Byla dominantní složkou inscenace. Vynikající výkony Ivety Jiříkové v titulní roli, Daniely Strakové-Šedrlové v postavě Liu, Jiřího Brüklera, Zoltána Kordy, Petra Levíčka v rozpustilých šašcích Ping, Pang, Pongovi a Michalem Lehotským výtečně zazpívaná árie Nessun dorma učinily z představení mimořádný divadelní zážitek.

Mab byla nadšena. Nespěchala. Zastavila se pod rozkvetlou čínskou sakurou a vzhlížela do její koruny. Drobně pršelo. Lístečky růžových okvětí slepené kapičkami deště jí dopadaly na tvář. Šeptala: Jen láska může porazit zvůli zlého člověka…

Nabídl jsem dámě deštník…

Brno – Komín, 4. 5. 2017

Národní divadlo Brno – Giacomo Puccini: Turandot (verze F. Alfano). Hudební nastudování: Jakub Klecker, dirigent: Jakub Klecker, režie: Jiří Nekvasil, scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Simona Rybáková, sbormistr: Josef Pančík, pohybová spolupráce: Štefan Capko, dramaturg: Patricie Částková. Obsazení: Turandot – Iveta Jiříková, Císař Altoum – Tomáš Krejčiřík, Timur – Jiří Sulženko, Calaf – Michal Lehotský, Liu – Daniela Straková-Šedrlová, Ping –  Jiří Brückler, Pang – Zoltán Korda, Pong – Petr Levíček, Mandarín – David Nykl. Orchestr a sbor Janáčkovy Opery Kantiléna, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Premiéra 29. dubna 2011 Janáčkovo divadlo Brno. Psáno z reprízy 26. 4. 2017.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 27. května 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 250)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ