O nových možnostech vystavování
Ve středu 17. května se v pražské Betlémské kapli uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků jubilejního XV. ročníku soutěže Gloria Musealis. V konkurenci 37 výstav nominovaných v kategorii Muzejní výstava roku byl oceněn Cenou Českého výboru ICOM unikátní mezinárodní výstavní projekt Památníku národního písemnictví Havel—Prigov a česká experimentální tvorba. Jde vůbec o první ocenění výstavní činnosti Památníku národního písemnictví v prestižní Národní soutěži muzeí Gloria Musealis.
Výstavní činnost patří k stěžejním aktivitám Památníku národního písemnictví. Ročně ve svých výstavních prostorech (letohrádek Hvězda, Malá výstavní síň na Strahovském nádvoří a Malá vila Památníku národního písemnictví) realizuje šest výstavních projektů. Výstavy pořádané ve spolupráci českých a zahraničních muzeí, galerií a výzkumných institucí propojují literaturu, literární osobnosti a literární historii s výtvarným uměním. Ocenění výstavy Havel—Prigov a česká experimentální tvorba je pro nás v rámci jubilejního 15. ročníku Gloria musealis velice důležité a významné, říká ředitel Památníku národního písemnictví Zdeněk Freisleben. Především vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní projekt, a dále také vzhledem k obtížnému vystavování samotných rukopisů a jiných literárních forem navíc propojených s výtvarnými díly. Zvolený koncept nás i tímto přesvědčil o nových možnostech vystavování právě tímto způsobem.
Z expozice v letohrádku Hvězda. FOTO archiv PNP
Výstava Havel—Prigov a česká experimentální tvorba se konala v pražském letohrádku Hvězda od 17. června do 31. října 2016. Byla připravena ve spolupráci Památníku národního písemnictví s Knihovnou Václava Havla a Dmitri Prigov Foundation. Impulsem pro její vznik bylo připomenutí díla Václava Havla při příležitosti 80. výročí jeho narození a zároveň představení tvorby světového umělce, Havlova vrstevníka a významného představitele moskevského konceptualismu Dmitrije Prigova. Koncepce výstavy na pomezí literatury a výtvarného umění zasadila Havlovy Antikódy do překvapivé souvislosti s dílem Stichogrammy Dmitrije Prigova, který v sedmdesátých letech užíval podobných postupů jako Havel, ačkoliv se Prigovovo rozsáhlé dílo celkově ubíralo jiným směrem a mezi oběma autory a uměleckými kontexty neexistovaly přímé vazby.
Expozice zároveň uvedla tvorbu obou umělců do vztahu se silnou českou tradicí vizuální poezie a experimentálního umění. V novém světle se tak ocitla tvorba Zdeňka Barborky, Vladimíra Burdy, Dalibora Chatrného, Emila Juliše, Miloše Korečka, Karla Miloty a Ladislava Nebeského. Zatímco u každého z českých autorů byl vystaven některý z jeho charakteristických projektů, u Prigova byl kladen důraz na různé druhy zacházení se slovem: přemalované stránky sovětských novin, slovesné objekty, básnické performance, výzvy adresované občanům intervenující do veřejného prostranství a fantomní instalace.
Výstavu Havel—Prigov a česká experimentální tvorba připravil mezinárodní kurátorský tým – slavistka Sabine Haensgen, teoretik kultury a umění Tomáš Glanc a literární historik Petr Kotyk.
Památník národního písemnictví, Strahovské nádvoří 1/132, 118 38 Praha 1 / www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz
Komentáře k článku: O nových možnostech vystavování
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
