Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza Kontext

    KSČM: Legislativa by se měla řešit od hlavy

    1. Kdo je vaším kandidátem na post ministra kultury? Neprosadíte-li svého kandidáta, jakým způsobem budete po volbách kontrolovat práci ministerstva?

    • Jakákoliv osobnost jakkoliv respektovaná pouze svojí přítomností nezajistí zvýšení prestiže tohoto resortu. Hlavní problém je, že kultura je vnímána jen úzce, ne jako oblast, která „odlišuje civilizaci od zvířat“. Po ekonomické stránce není vnímána ani jako obor, který se podílí na tvorbě HDP, kultura je vnímaná jako ryze „spotřební“ oblast, do které se dávají z rozpočtu peníze a která nic přímo nebo v multiplikačních efektech neprodukuje, přestože existuje řada analýz z oblasti živého či neživého umění… Pokud se nezmění tento negativní pohled na resort kultury, nedojde ke změně, po které voláte. Změnit pohled na kulturu by měl být hlavní úkol nového ministra kultury.
    • Naším kandidátem je stínový ministr kultury Ing. Zdeněk Štefek, který byl v letech 2012-2016 radním pro oblast kultury a památkové péče Středočeského kraje. Pokud bychom byli součástí vládní koalice a neměli ministra kultury, tak budeme prosazovat svého náměstka, popř. sledovat činnost Ministerstva v rámci vlády a svého pověřeného zástupce. Jako opoziční síla využijeme veškeré dané možnosti kontroly, práce ve Výborech a podvýborech sněmovny, využijeme určitě jako dosud i interpelací.

    K pojmenovaným negativům ministerstva:

    • podfinancovanost – pokud nebude kultura vnímána jako obor tvořící HDP, nedojde ke změně, veškerá proklamace o 1% do kultury vždy zatím skončila fiaskem
    • mezery v legislativě určitě jsou a to jak v živé kultuře, tak v památkové péči, v oblasti kulturního dědictví
    • netransparentní rozpočet ministerstva – rozpočet musí být transparentní, ale není to jen na novém ministrovi, k tomu je třeba součinnost celého ministerstva. Podporujeme koncepční, dlouhodobé řešení financování kultury
    • nedostatečná komunikace s odbornou veřejností – domnívám se, že hlavně v oblasti umění máte pravdu, i organizační struktura ukazuje na přesilovku kulturního dědictví a památkové péče, toto lze změnit, ale k tomu je nezbytná reorganizace resortu
    • nulová advokacie kulturního sektoru ve vztahu k veřejnosti – kultura, pokud je vedena dobře, se nemusí obhajovat, jedním ze základních atributů kultury a kulturnosti je, že se obhájí sama
    • nízká prestiž ministerstva ve vztahu k ostatním sektorům – prestiž Ministerstva kultury je dána (1)výší mzdových prostředků (průměrný plat je zde mnohem nižší, než na jiných resortech proto), (2)roztříštěností agend, o které se MKCR dělí s Ministerstvem školství (kultura jako základní nástroj vzdělanosti), s Ministerstvem místního rozvoje (kultura jako inhibitor cestovního ruchu a významná součást územního plánování), (3) nízkým rozpočtem (nejnižší ministerský rozpočet vůbec, opět pokud se toto nezmění, nezvýší se prestiž tohoto resortu), (4) zmiňovaným úzkým vnímáním kultury

    2. Podporujete dosažení 1% ze státního rozpočtu na kulturu bez výdajů na církve?

    • Ano, souhlasíme s minimálním 1% rozpočtu pro resort kultury a výhradně na kulturu (bez církevních restitucí a podpory veřejnoprávních médií), nesouhlasíme ale s církevními restitucemi, které považujeme za dar, který by se minimálně měl zdanit, pokud ne zrušit.

    3. Plánujete zachování MKČR i jeho agendy?

    • Vyvážit umění a kulturní dědictví v resortu není jednoduché – vit odpovědi v bodě 1. Bez peněz to ale nepůjde, případnou reorganizací je možné poměr narovnat a zavést dlouhodobé koncepční financování a podporu i pro umění. Vytvořit např. program Kultura do škol nebo podporu volnočasových kulturních center.

    4. Považujete za dostatečné cíle Státní kulturní politiky 2015 – 2020? Budete její znění konzultovat s kulturní veřejností?

    • Přeji této kulturní politice větší úspěch, než té předchozí. Vláda vždy kulturní politiku schválí, ale mnoho se z ní nenaplní. Tlačil bych tedy spíše na realizaci těchto cílů a vedl s veřejností diskusi nad vlastní realizací a již teď nad dalším pokračováním politiky
    • většina cílů kulturní politiky (pokud nejde o péči a o uchování kulturního dědictví) se odehrává spíše v teoretické rovině, pokud se kultura nezapojí více do vzdělávání a též nebude mít větší vliv na MMR, nikdy nedojde k naplnění cílů kulturní politiky, protože bez schopných odborníků a bez peněz na investice to nejde, takže s nejnižšími platy a s nejmenším rozpočtem bude kultura vždy otloukánkem a pracovníci v kultuře srdcaři
    • v oblasti živého umění resort tradičně financuje jím zřizované společnosti, ale aby došlo k plošné a masivní podpoře živého umění muselo by dojít k zásadní změně dotační politiky MK ČR.
    • KSČM si je plnohodnotně vědoma významu živého umění a plně jej podporuje.

    5. Podporujete investice do kulturní infrastruktury?

    • Ano, podporujeme, ale koncepčně. Jediná funkční koncepce je v podstatě podpora regionálních funkcí knihoven, ale i ta je založena v podstatě na dobrovolné práci tisíců pracovníků. Je nám jasné, že stále nemáme plnohodnotnou infrastrukturu, v některých krajích chybí i krajské kulturní instituce, které je třeba dobudovat, a i to budeme podporovat. Markantní je to u řady obcí, kde ztrátou (často i neuváženým prodejem objektu) kulturního svatostánku často zaniká i kulturní život a z obce se stane jen noclehárna. Naprosto chybí místo pro širokou kulturní amatérskou tvorbu, podporujeme vznik volnočasových kulturních center minimálně v obcích nad 5000 obyvatel.

    6. Legislativa pro sektor kultury je nedostatečná. Podporujete vznik nezbytných zákonů?

    • Ano, podporujeme, ale legislativa by se měla řešit od hlavy, tj. nejprve zákonem o kultuře, resp. zákonem o podpoře kultury. Chtěli bychom od slov a proklamací přejít k činům, za 4 roky se dá rozhodně udělat více práce, než předvedl současný ministr, který legislativní cíle své vlády neplní.
    • Legislativa pro kulturu nejvíce pokulhává v oblasti památkové péče (památkový zákon), ale i třeba v oblasti veřejnoprávních institucí v kultuře nebo v muzejnictví, novým možnostem neodpovídá plně ani autorské právo apod., chybí i ochrana českého jazyka.
    • Samostatnou kapitolou je pak legislativa podporující daňové úlevy např. pro mecenáše podporující umění

    7. Podporujete vznik novely Zákona o Státním fondu kultury a vyřešení problémů finančních zdrojů pro Státní fond kultury?

    • Ano, podporujeme. Státní fond kultury začal velmi nešťastně, kdy Ministerstvo kultury kvůli špatně nastavené kulturní loterii přišlo o Divadlo u Hybernů a Dům Černé matky boží (Muzeum Kubismu). Místo výnosů pro Fond kultury muselo MKCR vyplatit tyto nemovitosti.
    • Další příjmy pro kulturu vidíme nejen v navýšení rozpočtu resortu kultury ale hlavně v daňových úlevách pro donátory a v propagování národní kultury

    8. Zasadíte se o zvýšení transparentnosti Ministerstva kultury a způsobu sestavování jeho rozpočtu?

    • Ano, chceme nastavit za podpory i odborné veřejnosti a dotřených subjektů transparentní systémové, koncepční, dlouhodobé financování kultury pod veřejnou kontrolou.

    9. Garantujete ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytváření podmínek pro využívání této svobody?

    • Ano, samozřejmě, svoboda tvorby je zásadní požadavek, rozdělování prostředků cílených programů musí probíhat na základě transparentních kritérií, hodnocení přísluší odborníkům. Ale odpovězte i Vy mně – jak může být umělec, který usiluje o podporu a dostane po oběhání všech byrokratických koleček státní dotaci, nezávislý? Minimálně pravidla pro příjemce dotace jej sváží, musí splnit cíl dotace, musí ji vyúčtovat. Nesvazují se tak trochu umělci tím, že se musí zaškatulkovat, aby mohli o dotaci žádat?

    10. Budete koordinovat činnost MKČR s dalšími sektory?

    • Ano, je to nutné. S ministerstvem školství je možné koordinovat např. program Kultura do škol, s MMR oblast propagace cestovního ruchu a dotačních evropských titulů aj.
    • Samostatné ministerstvo kultury vzniklo až v roce 1989 vydělením z ministerstva školství a to nese dodnes problémy, které popisujete. Koordinace činnosti s ostatními resorty je nejenom vůlí kultury, ale i těch ostatních resortů, kde většinou nejsou lidé nadšení pro kulturní podniky a to je ten lidský problém. Pak samozřejmě kompetenční zákon, který je platný od roku 1969 a nikdo nemá (natož kultura) sílu jej změnit.
    • Vaše analýza problémů je pravdivá, taková pozice resortu kultury je, ale ta pozice je dána tím, jak tento resort vnímají ostatní. Ministerstvo kultury je nejmladší a nejmenší ze všech resortů a v jeho čele nikdy nestál schopný manažer, který by systematicky zlepšoval jeho pozici a byl schopen sám řídit zásadní projekty resortu. Proto se vrátím k Vaší úvodní otázce – žádná kulturní osobnost nebude schopna tento resort posunout vpřed, jak si přejete, protože umělec není manažer a tak se za pár dní, po odložení růžových brýlí takováto osobnost musí spolehnout na aparát resortu, který sám sebe měnit nebude a jakékoliv snahy o změnu bude eliminovat.

    KSČM

    ///

    Úvodní dopis Platformy uměleckých profesních organizací s přesným zněním otázek a komentářů k nim najdete zde:

    Vážený pane předsedo…

    • Autor:
    • Publikováno: 12. srpna 2017

    Komentáře k článku: KSČM: Legislativa by se měla řešit od hlavy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,