Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 303)
Inscenace Mozartovy opery Don Giovanni měla premiéru 17. května 2013 v Janáčkově divadle. Vznikla v koprodukci s operním domem italského města Lucca. Režisér Bruno Berger-Gorski, dirigent Peter Feranec a bývalý ředitel brněnského Národního divadla Daniel Dvořák, autor scénografie, vytvořili představení, které přízeň odborníků nezískalo. Čas běží, Janáčkovo divadlo je z důvodu rozsáhlé rekonstrukce uzavřeno, a tak se čtyřletá inscenace objevila na repertoáru Mahenova divadla.
Inscenace Mozartovy opery Don Giovanni měla premiéru 17. května 2013 v Janáčkově divadle. FOTO NdB
Se sváteční náladou plnou očekávání jsem usedl do lóže nad orchestřištěm.
Mozart komponoval operu pro pražské Nosticovo divadlo a její předehru dopsal v noci před její premiérou. Traduje se, že ji hudebníci hráli „z listu“, z not, které voněly po schnoucím inkoustu…
Zahleděl jsem se na hráče orchestru soustředěně sledující notace svých partů…
Opona se zvedla, na tylovém plátnu se objevily obrazy Benátek. Dirigent Marko Ivanovič pomalými tempy nechal plynout gondoly vodami i jevištěm… Jedna z nich přivezla dona Giovanniho a jeho sluhu Leporella…
Proslulá předehra odezněla, tylová matnost zmizela. FOTO NdB
Proslulá předehra odezněla, tylová matnost zmizela. Holohlavý Leporello (Jan Šťáva) vyběhl na benátské molo a zvučným basem vyzpívával italská slova o tom, jak je těžké být sluhou svého pána. Na schodišti před benátským domem obvinila dona Anna (Petra Alvarez Šimková) Giovanniho (Roman Hoza) z obtěžování. Komtur (Zdeněk Plech) hájil dceřinu čest, avšak rychlejší byl kord dona Giovanniho…
Prospekt honosného domu se rozestupoval. Na vzniklém prostranství lampy a lustry z lidských kostí a lebek osvětlovaly benátské reje a maškarády. Zerlína (Andrea Široká) představovala emancipovanou ženu toužící více po šlechtici, než po manželovi. Masetto (Tomáš Šelc) působil jako hlupák neodmítající i jiné dívčí rámě. Upřímnosti lásky Zerlíny a Masetta se uvěřit nedalo.
Don Giovanni byl režií posouván do role hejska kupujícího si náklonnost i dívčí povolnost penězi. FOTO NdB
Představení scházela jiskra, dynamičnost, dramatická linka. Působilo spíš monotónně, dialogy plynuly bez napětí. Oddělování jevištních dějů tylovou oponou, od koncertně zpívaných terčet či árií, působilo nahodile. Don Giovanni byl režií posouván do role hejska kupujícího si náklonnost i dívčí povolnost penězi. Vzpurnost bojovníka za svobodu myšlení a změnu se z role vytratila… Vydařily se jen dvě postavy – obhroublý sluha Leporello Jana Šťávy a Plechův majestátný Komtur.
Inscenátoři nevyužili příležitosti a k Mozartovu velkému skladebnému dílu se nepřiblížili…
Brno – Komín, 8. 1. 2018
Národní divadlo Brno – Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni. Dirigent: Ondrej Olos, Marko Ivanović, režie: Bruno Berger-Gorski, scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Marie Blažková, sbormistr: Pavel Koňárek, asistent režie: Otakar Blaha, choreografie: Hana Litterová. Osoby a obsazení Don Giovanni: Roman Hoza, Leporello: Jan Šťáva, Komtur: Zdeněk Plech j. h., Masetto: Tomáš Šelc, Donna Anna: Petra Alvarez Šimková, Donna Elvíra: Veronika Hajnová Fialová, Zerlina: Andrea Široká, Don Ottavio: Aleš Briscein j. h.. Dirigent představení: Marko Ivanović. Psáno z reprízy 3. 1. 2018 v Mahenově divadle.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 303)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
