Stanislav Čaban: Vystupme z komfortní zóny
Dvacátý osmý ročník Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER se bude konat ve dnech 17.–21. dubna. O jeho letošní koncepci jsme hovořili se studentským koordinátorem festivalu a studentem divadelní produkce Stanislavem Čabanem.
Letošním tématem festivalu je Losing ground, můžete ho v krátkosti přiblížit?
Téma losing ground volně překládáme do češtiny jako ztrácení půdy pod nohama. Obecně je toto úsloví vnímáno negativně, chápeme jej především jako ztrátu jistot, což většině lidí vadí. My se na to snažíme dívat z té pozitivní stránky: občas je dobré ztratit půdu pod nohama dobrovolně – tedy vystoupit ze své komfortní zóny – a zkusit se na věci podívat z jiného úhlu, zažít něco nového. Tyhle impulsy a zážitky by měly přinášet do tvorby nové nápady a ukazovat realitu v jiném světle.
Odráží se také v inscenacích, které budou na festivalu uvedeny? Nebo ho máme spíš chápat jako postoj organizátorů k současnému umění (tedy manifest svého druhu)?
Je potřeba si uvědomit, že se k nám hlásí školy z celého světa, které samozřejmě pracují nezávisle na našem festivalu. V okamžiku, kdy zveřejníme téma pro daný ročník a začneme přijímat přihlášky, školy často mají inscenace rozpracované či hotové a ne všechny se potkávají s naším tématem. Pro výběr škol do programu máme hodně kritérií a návaznost inscenace na téma je jen jedním z mnoha. Přesto se ale snažíme vybírat tak, aby jej divák v některých představeních rozklíčoval. V off programu se potom snažíme dát zvolenému tématu větší prostor.
Určitě máte pravdu i v tom, že téma vypovídá o nějakém našem postoji k současné divadelní scéně, o našem vidění a naší potřebě. A téma festivalu je také východiskem pro grafické ztvárnění všech výstupů – od plakátů přes programové skládačky až po billboard.
Kolik představení uvedete a z kolika zemí umělci přijedou?
Na letošním ročníku festivalu budete moci v hlavním programu zhlédnout inscenace z dvanácti škol, včetně domovské JAMU a našich partnerských škol DAMU a VŠMU. S těmi spolupracujeme od vzniku festivalu čili od roku 1990, kdy se začal festival připravovat. Některé inscenace mají dvě i tři reprízy kvůli kapacitám divadel, takže máme v programu celkem čtyřiadvacet představení. Zastoupení zde bude mít jedenáct zemí – zmíním například Jihoafrickou republiku, Arménii, Izrael či Rusko.
Na kterou inscenaci se osobně nejvíc těšíte?
Jsem hrozně zvědavý na studenty z arménské školy, je to pro mě velká neznámá. A velká očekávání mám od inscenace Trojan Women, se kterou přijede Královská akademie dramatických umění z Londýna, jedna z nejprestižnějších divadelních škol vůbec. Mám velkou radost, že bude na festivalu účinkovat. Zároveň svou adaptaci Euripidovy hry přivezou studenti z Izraele, uvádějí ji pod názvem The Lost Women of Troy. Bude zajímavé vidět dvě rozdílné dramaturgicko-režijní koncepce vycházející ze stejného díla.
Prozraďte nám prosím něco o off programu a workshopech.
Off program je koncipovaný jako přehlídka domácí tvorby studentů JAMU, kde chceme ostatním prezentovat, co u nás na škole vzniká. Dále jsou součástí off programu ranní diskuse, kde se hodnotí představení z minulého dne, každovečerní party a vámi zmiňované workshopy. Pro představu uvedu dva, na které se mohou návštěvníci těšit. Prvním budou lekce Radima Vizváryho, českého mima a choreografa, který patří k nejvýraznějším uznávaným mimům v Evropě. Druhý workshop připravujeme ve spolupráci s Cirkem La Putyka.
V čem je letošní ročník výjimečný?
Myslím si, že festival je především výjimečný sám o sobě. Svým posláním, tradicí, prestiží a kvalitou evropských měřítek i tím, že jej připravují studenti. Abych vám ale odpověděl, letošním lákadlem bude festivalová Open Air stage na Moravském náměstí. Za celých dvacet osm let existence festivalu poprvé venkovní scéna. To za návštěvu stojí, ne?
Komentáře k článku: Stanislav Čaban: Vystupme z komfortní zóny
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
