Vojtěch Hrabák
(1997) vystudoval Pražskou konzervatoř, obor herectví. Má rád český underground. Nejčastěji působí v Divadle X10.
Co vás přivedlo k divadlu/umění
Nastoupil jsem na Pražskou konzervatoř na obor herectví, protože jsem se chtěl vyhnout oborům, které mě nezajímaly a nebavily. Nastoupil jsem, aniž bych věděl, co všechno tato profese obnáší, a postupně objevoval její nesmírnou hloubku a těžkou práci.
Největší umělecký/divadelní zážitek
Na prvním místě je u mě nyní Prometheus od Miroslava Bambuška, který se hrál v Perle ve Vraném nad Vltavou.
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád/a zašel/la na kus řeči
Jednu jedinou postavu vybrat nedokážu. Lidí, se kterými bych se chtěl setkat, je tolik, ale zároveň respektuji smrt a mrtvé bych už otravovat nechtěl. A s těmi, co žijí, se třeba někdy setkám a probereme vše, co budeme moct probrat. Pokud se nám bude chtít samozřejmě.
Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl/a zpracovat
Poušť. Člověk uvězněný v nekonečné poušti. Touha po vodě. Trest za hříchy. Boj o přežití. Fata morgána. Úspory. Bezčasí. Samota. Nějak se o tom s kolegou Petrem Uhlíkem začínáme bavit a přijde nám to moc zajímavé téma. Třeba z toho nic nebude, uvidíme, ale v plánu s tím něco máme.
Další umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, hudba…), které máte rád/a a kterým se naopak vyhýbáte a proč
Do divadla nejraději chodím na nezávislé punkové soubory, mám rád aktuálnost, drzost, přímost i nadhled. Literaturou proplouvám tak, že mi někdo něco doporučí a nebo to chodí nějak samo. Brouzdám po knihovně a vždycky natrefím na něco, co mi přijde zajímavé. V hudbě mám velice rozšířený vkus, když to ke mně promlouvá, jdu za tím. Ostatně jako vše, ať už je to andělské, či démonické.
Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Ed Morell z knihy Tulák po hvězdách od Jacka Londona. Miluji na něm pohrdání autoritami, které chtějí jen škodit, jeho odhodlaní umřít za svou pravdu a nevinnu.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
K premiéře inscenace Pod kontrolou jsem od Divadla X10 dostal krásnou rostlinu, která se jmenuje Crassula hobbit. Vypadá jako nějaký mimozemský tvor. Strašně se mi líbí.
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel/nešla
Věřím svému vnitřnímu hlasu, který mi napovídá, co je správné a co už je přes čáru. Cítím, že cesta, po které jsem se vydal, je správná. Na sobě však musím ještě hodně zapracovat.
Divadelní/umělecký sen
Jsem spokojen s tím co mám. Vlastně to byl můj sen. Dělat divadlo, které mě baví, s lidmi, kterým důvěřuji a mám je neskutečně rád. S tímto jsem víc než spokojený.
Kým/čím byste byl/a, kdybyste se nevěnoval/a svému souboru (projektu)
Nejspíš archeologem.
…
Plus: Zajímá vás umělecká kritika?
Ano, zajímá. Rád se o věcech bavím, ale debatu o projektech, ve kterých účinkuji, většinou nevyvolávám. Jsem rád, když za mnou dotyčný přijde a otevře debatu on. Snažím se naslouchat a popřípadě i vysvětlovat. Když je kritika konstruktivní, je to super a rád se druhou stranou pustím do plnohodnotného rozhovoru.
Komentáře k článku: Vojtěch Hrabák
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
