…Next Wave 25… (No. 10)
V podvečer předávání Poct (28. září) měli pražští diváci jednu z posledních možností, vidět produkci brněnského Divadla U stolu, které oznámilo ukončení činnosti. Scénické čtení Senecovy tragédie Thyestes se uskutečnilo ve znovu zprovozňovaném Divadle Komedie.
Zařadit v den výročí vraždy svatého Václava na program řeckou tragédii o mocenském boji mezi bratry Thyestem a Átreusem rozhodně není od věci. V líčení vraždy Átreových synovců a kanibalské hostiny pro Thyesta vystavěl Lucius Annaeus Seneca bratrské nenávisti monumentální literární pomník, z něhož čerpal William Shakespeare inspiraci pro Tita Andronica. A s vlastní verzí přišla třeba i současná britská dramatička Caryl Churchill. Divadlo U stolu uvedlo Senecovo drama Thyestes v české premiéře a působivém překladu Evy Stehlíkové 26. března 2018 jako scénickou skicu.
Minimalismus budiž pochválen! Po stranách holé potemnělé scény stojí za notovými pulty proti sobě dva tříčlenné tábory v dlouhých balonových kabátech. Nejčernější ze všech Senecových černých tragédií oblékli tvůrci symbolicky kompletně do černého. Efekt je dokonalý a umocnění tím, že herci stojí či sedí jako přikovaní. Veškeré změny výrazu se soustředí do síly přednesu, mimiky a gestikulace rukou. Divákovi neunikne sebemenší proměna, a když Jiří Valůšek sugestivně líčí brutální vraždu a poeticky popisované krutosti, gesta rukou se ve světle bodového reflektoru rýsují v dokonalosti, hodné antických soch. Svislý akcent dodává scéně zvonkohra z dlouhých kovových lamel, zavěšená vedle bicích na pozadí. Poněkud komisní úvod pomáhá rozpohybovat právě rytmizování a podbarvování textu živým bubenickým doprovodem a střídání sólo výstupů s chórem, který postupně ustupuje intimním výpovědím o nenávisti a strachu.
Oproti domácímu sklepnímu prostoru v Brně museli herci vyvinout možná větší úsilí, aby v sále Divadla Komedie vtáhli diváka do děje. Ale podařilo se. Jediná herečka v jinak pánském obsazení Eva Novotná se občas teatrálně rozmáchla, Jan Kolařík alias Thyestes během monologu o tísnivých pocitech z pokrmů na kanibalské hostině hroutil do sebe, jakoby během pár minut zestárnul o dvacet let. Všeho jen do času – bolest a rozkoš stále se střídají. Rozkoš je kratší. Nejvyšší v nejnižší mění se hned…. Síla přednesu Petra Štěpána (Átreus) a především Jiřího Valůška vynáší na povrch šokující kouzlo popisovaných zvěrstev. Barvité líčení pitvy teplých těl. Vnitřností, úpících v ohni, který odmítá hořet. Ospravedlňují nenávist s bezmála sadistickou a vysoce estetizovanou rozkoší. Teprve Kolařík ve vrcholném sólu jim vytvoří odpovídající protiváhu, aniž by popřel vinu své postavy. Líčení předvečera očekávané apokalypsy za strašlivého mlčení bohů, kdy i slunce bere zpátečku. Zlověstné dunění bubnů… Thyestes je prostě seance, při níž se vyvolávají primitivní pudy a zároveň mýtický prapůvod samotného divadla. Důkazem aktuálnosti Senecova textu budiž hláška Buď se bojím zbytečně, nebo se bojím pozdě. I v ponuré atmosféře diváky pobavila a myslím, že by neměla zapadnout.
///
Více o festivalu …příští vlna/next wave… na i-DN:
Zítra začíná …příští vlna/next wave…
…
Komentáře k článku: …Next Wave 25… (No. 10)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)