Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

    Zemřela Montserrat Caballé

    Na koncertu ve španělském Santanderu 9. 12. 2006. Foto Victor Fraile

    Montserrat Caballé (vlastním jménem Maria de Montserrat Viviana Concepción Caballé i Folch)

    12. 4. 1933 Barcelona, Španělsko – 6. 10. 2018 Barcelona, Španělsko

    Španělská operní pěvkyně, sopranistka, známá interpretací Verdiho děl a belcantového repertoáru, především Rossiniho, Belliniho a Donizettiho oper. Její hlas se vyznačoval čistotou, přesností a silou. Při vystoupeních využívala dramatického výrazu a interpretační schopnosti. K tradicím belcanta se vracela svou technikou a hlasovým zabarvením.

    Jejími rodiči byli Carles Caballé a Anna Folch. Dvanáct let studovala Hudební konzervatoř v Barceloně, kterou ukončila v roce 1954 se zlatou medailí. Jejími učiteli byli Eugenia Kemmeny, Conchita Badía a Napoleone Annovazzi.

    V roce 1971. Foto Wikipedie

    V roce 1955 stála poprvé na operní scéně Teatro Fortuna v malém městě Reus (blízko Tarragony) v titulní roli opery La Serva Padrona (Služka paní) skladatele Giovanni Battisty Pergolesiho. Poté se stala členkou souboru Městského divadla ve švýcarské Basileji, kde měla 17. listopadu 1956 svůj operní debut mimo rodné Španělsko, a to v roli Mimì v opeře La Bohème (Giacomo Puccini). Kromě toho účinkovala v mnoha dalších rolích, včetně titulních hrdinek v operách Tosca (Puccini), Aida (Giuseppe Verdi) či Salome (Richard Strauss).

    Při svém angažmá v Brémách v letech 1960-1961 se specializovala na role belcanta. V roce 1962 se vrátila do Barcelony a debutovala na tamější velké operní scéně (Gran Teatre del Liceu) v titulní roli opery Richarda Strausse Arabella. V roce 1964 se provdala za tenora Bernabé Martího.

    S Lucianem Pavarottim. Foto archiv L. Pavarottiho

    Prvního mezinárodního úspěchu dosáhla v roce 1965, když 15. dubna zastoupila Marilyn Horne, která pro indispozici nemohla zpívat v koncertní verzi opery Lucrezia Borgia (Gaetano Donizetti) v Carnegie Hall v New Yorku. Její interpretace vzbudila senzaci a proslavila ji v celém operním světě. Poté, rovněž v roce 1965, zpívala na operním festivalu v anglickém Glyndebourne a debutovala v Metropolitní opeře v roli Markétky v opeře Faust (Charles Gounod). V roce 1972 debutovala v milánské La Scale v obtížné titulní roli opery Norma od Vincenza Belliniho. Dále vystoupila jako Violeta ve slavné Verdiho opeře La traviata na scéně londýnské Královské opery Covent Garden. V roce 1980 interpretovala titulní roli Semiramis ve stejnojmenné opeře Semiramis od Gioacchina Rossiniho na festivalu v Aix-en-Provence.

    Repro archiv

    V roce 1982 získala Medalla de Oro de la Generalidad de Cataluña (Zlatou medaili katalánské autonomní vlády) a v roce 1988 El Premio Nacional de Música de España (Španělskou národní cenu hudby). V tomto období – v letech 1987 a 1988 – také vystupovala společně s Freddiem Mercurym.

    Za svůj život ztvárnila více než osmdesát operních rolí, od oper barokních až k dílům Giuseppe Verdiho, Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Interpretovala role tak rozdílné, jako jsou Norma, Salomé, Violeta, Maršálka (Marschallin) v Růžovém kavalírovi (R. Strauss), Semiramis nebo Isolda (Tristan a Isolda). Šíře jejího repertoáru je zachycena na mnoha nahrávkách. Její studiové nahrávky představují na třicet kompletních oper a přes padesát recitálů; nezapomenutelná je La traviata nahraná v RCA společně s italským tenorem Carlem Bergonzim. V jejím repertoáru se objevují i španělské lidové písně. Populárním se stalo její společné album s Freddiem Mercurym nazvané Barcelona, jehož titulní píseň zazněla i na zahájení Letních olympijských her v Barceloně v roce 1992. Hodně času věnovala pomoci mladým začínajícím zpěvákům, m.j. stála u zrodu kariéry José Carrerase, který byl poté po řadu let jejím partnerem na scéně. Žákyní jí byla i její dcera, sopranistka Montserrat Martí.

    S Freddiem Mercurym v roce 1988 v Barceloně, kde představili svůj duet Barcelona. Foto archiv

    V červnu roku 2008 podpořila „Manifest pro jednotný jazyk“ (El Manifiesto por la Lengua Común), kontroverzní iniciativu jisté části španělské kulturní obce, která kritizuje údajnou diskriminaci španělštiny ve prospěch katalánštiny v Katalánsku. V roce 1994 se stala Vyslankyní dobré vůle UNESCO. V rámci této činnosti založila nadaci pomáhající dětem – obětem válek.

    Na olympijské stadionu v Barceloně během otevíracího ceremoniálu OH v roce 1992. Foto archiv

    Několikrát se představila i českým divákům, naposledy v roce 2010 na Mezinárodním hudebním festivalu Petra Dvorského na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. V posledních letech kvůli křehkému zdraví vystupovala jen sporadicky.

    O jejím úmrtí informovala barcelonská nemocnice Sant Pau, v níž se od poloviny září léčila s chronickým onemocněním žlučníku.

    Její pohřeb by se měl podle zdrojů listu El País konat v pondělí 8. října.

    /Z veřejných zdrojů – především Wikipedie – pro i-DN připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 6. října 2018

    Komentáře k článku: Zemřela Montserrat Caballé

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,