Digitalizace jako nástroj k tvorbě
Po čtyřech letech končí unikátní projekt Platform shift+, do kterého se spolu s devíti dalšími evropskými divadly jako jediné z České republiky zapojilo i Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Umělecká síť Platform shift+ je určena k výzkumu nových možností tvorby divadla pro mladé publikum ve věku digitálních médií. Tento víceletý projekt mezinárodní spolupráce, schválený Evropskou komisí v projektu Creative Europe, byl podpořen grantem v plné výši 2 milionů Euro (42 % z celkové částky k realizaci monumentálního projektu).
Partneři umělecké sítě Platform shift+ považovali za nutné zabývat se digitálními technologiemi, aby porozuměli cílovému publiku. Mladí lidé se v současné době přirozeně pohybují mezi reálným a virtuálním světem. Divadelní produkce pro ně určená by měla na tuto novou skutečnost reagovat, aby udržela a rozšiřovala dnešní publikum a do budoucna získávala diváky nové.
Petr Hašek. Foto archiv Jihočeského divadla
Za Jihočeské divadlo bylo hlavním realizátorem tohoto úspěšného projektu Malé divadlo. Tento soubor se pod vedením uměleckého šéfa Petra Haška a kmenového režiséra Janka Lesáka ve své tvorbě soustředí na mladé publikum všech věkových kategorií. Svou uměleckou činností se snaží odrážet nejen témata různých věkových skupin, ale i současné celospolečenské problémy. Tým Malého divadla se zaměřuje na autorskou tvorbu s důrazem na hudební složku inscenací.
Janek Lesák. Foto archiv Jihočeského divadla
V rámci projektu Platform shift+ vznikl i Mezinárodní divadelní experiment s binaurálním zvukem, který se zaměřil na nejnovější technologie a jejich využití v divadle. Specifičností binaurálního nahrávání je způsob simulace prostorového vnímání, podobný 3D efektu, tedy snímání zvuku napodobující lidské ucho.
Vznikla tři na sobě nezávislá mikropředstavení tří národních týmů (ČR, Norsko a Maďarsko), která umožnila experimentovat s různými přístupy využití binaurálního zvuku v divadelním kontextu. Každá národnost zvolila také odlišný prostor (karavan, stan a uzavřená místnost bez oken) a žánr (horor, thriller a dokument). Jeden příběh trval zhruba 10-15 minut a byl určen pro 1-4 diváky. Počet diváků byl dán jednak technickými možnostmi, jednak zajistil autentičtější prožitek diváka.
Humans of Budějovice. Foto Petr Zikmund
V Českých Budějovicích měli diváci možnost tento jedinečný projekt vidět a zažít 5. května 2018. Poslední zářijový víkend se experiment s binaurálním zvukem představil v norském Molde, poté se přesunul do britského Yorku a 5. – 8. října jej mohli poslední diváci zhlédnout ve francouzském Marseille, kde se uskutečnilo závěrečné setkání celé umělecké sítě Platform shift+. Autorský tým Janka Lesáka zde uvedl Humans of Europe – obdobný projekt jako v roce 2016 v Českých Budějovicích Humans of Budějovice.
Umělecký šéf Malého divadla Petr Hašek hodnotí projekt pozitivně: Můj vztah k digitalizaci se v rámci projektu výrazně proměnil. Prošel jsem si ve svém uvažování o digitalizaci v divadelní tvorbě “od tématu k nástroji”. Jelikož jsem o dané problematice nic moc nevěděl, tak pro mě byly moderní technologie spíše strašákem – hrozivým tématem, ale díky projektu Platform Shift+ jsem se s tématem více obeznámil a začal vnímat jeho praktické využití – ze “strašáka” se stal “nástroj k tvorbě”… a tak je to se všemi strašáky, o kterých nic nevíme. Naše divadlo nástroje digitalizace plně využívá ve své tvorbě a jistě i nadále využívat bude a ve svém tematickém uvažování se oprostilo od apokalyptických vizí.
/Z tiskové zprávy Jihočeského divadla pro i-DN zpracovala KK/
Komentáře k článku: Digitalizace jako nástroj k tvorbě
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
