Nicotiana tabacum laudamus tui aneb Chvála tabáku
Neúměrný, nezávislý, nedopsaný i nedomyšlený, ale svým způsobem srozumitelný příspěvek k při na thema: kouřit–nekouřit.
Situace: Teď jsem si dal první cígo. Po ránu, což je pro vás odpoledne. Típnul jsem ho v půlce, protože se mi udělalo šoufl.
To by shazovalo, dodá jazykozpytec, význam v nadpisu uvedený. Souhlasím a postupně dovysvětlím.
Někdy v devadesátých letech napsal jakýsi kanadský vtipálek článek do novin o tom, jak v Czechoslovakii nebojují proti kouření, protože vládní národohospodáři jasně vyčíslili, kolik stát na tom kouření vydělá miliard. Přímo i bokem. To přímo znamená, že toho sena tabákovýho napěstujete za babku tuny a stačí ho jen nakrájet, nějak zabalit a prodat s několikanásobným vejvarem. To se u každýho produktu jen tak nepovede. Jen s chlastem je to obdobný.
Ale to v tom článku kanadským bylo zmíněný jen okrajově. Zkrátka – vata.
Jádro tý úvahy bylo v tom, jak díky kouření lidi dřív umřou, a tak se na důchodech ušetří další fůra miliard.
Kdyby lidi nekouřili nebo přestali kouřit, mladí produktivní občani by se do penze vůbec nedostali, protože zdraví důchodci by utratili všechny státní love i úspory a na ty mladý, co by v budoucnu chtěli bejt taky zdravý starý, by vůbec nic nezůstalo… To je skoro logistický, by se teď už dalo říct.
Svět by se přeplňoval starci a stařenami a jejich nenávist, zášť a zloba by táhly ulicemi jak řeky jedu. Stařecká moudrost je naprostá výjimka a vzácnost, spíš vybájený přání, jak by to mohlo vypadat. Je to báchorka do náboženskejch spisů. Naivní, někým vysněný boží přání. Jako podobenství, ponaučení, jak by to, kdyby to… Atd.
Komentáře k článku: Nicotiana tabacum laudamus tui aneb Chvála tabáku
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
