Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 421)
Do Divadla Bolka Polívky, na jehož jevišti jsem coby kandrdas hrával, se dostávám sporadicky. Potěšilo mě proto pozvání režisérky, umělecké šéfové Divadla Petra Bezruče, paní Janky Ryšánek Schmiedtové na představení Zapomenuté světlo, které ostravský soubor odehrál v jeho zdech.
Tasovský kostelíček na vršíčku se skromným okružím omšelých pomníčků svatého pole, nenápadná fara, hejno domků s matnou červení střech v úžlabině vysočiny. Takový obrázek mi uvízl v paměti z dob hledání stop svérázného myslitele, básníka, spisovatele a kněze Jakuba Demla. Staříček opásaný zástěrou mi tehdy řekl: Jo, pan farář, to byl nábožný bezbožník. Holdoval šnapsu a měl rád roby, dej mu Pánbů lehké spočinutí…
S múzou Mab jsem se usadil v první řadě na balkonu. Přes dálavu diváky zaplněného hlediště jsem uviděl jeviště s vestavěnou výsečí, vápnem vylíčené světničky s nízkým stropem. Na pravé straně u zdi venkovská postel s peřinou, u levé masivní křeslo a pracovní stolík. Nad stolíkem lampička, možná věčného světla. Na stěně horizontu je vidět prostý krucifix. Křížek jako stvořený suchou jehlou Bohuslava Reynka…
Pan farář mučí svou duši vzpomínkami na bědnost pouti životem. Foto Lukáš Horký
Pan farář, zavalitý muž v černé sutaně s bělostným kolárkem na tučném krku, mučí svou duši vzpomínkami na bědnost pouti životem. Jakub Deml opětovně prožívá střety s bližními svými. Je ironický, kousavý, nepříjemný, vymýšlí verše, popíjí a medituje nad konečností člověka. Měl čtrnáct sourozenců, sedm z nich se nedožilo jednoho roku. Jeho přítelkyně, mecenáška Pavla Kytlicová, která se o něho starala a zajišťovala vydávání jeho díla, zemřela… Je sám, jen se psem. Říká mu Bubáčku… Dává mu lízat alkohol. Dej si, ať jsi veselejší a vidíš to samé, co já…
Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová inscenuje Zapomenuté světlo jako horečnatý sen člověka stiženého depresemi. Farní komůrka je navštěvována přízraky s kašírovanými hlavami, mluvícími psy i dávno zemřelou Pavlou Kytlicovou. Zástupce spolku Svatobor se v ní zjeví, do půl pasu svléknutý, s rozpjatými pažemi ukřižovaný… Komůrka je také jizbou, ve které leží na smrtelné posteli zmírající selka Zezulová…
Režisérka nechává do dění pronikat hudební skřípění dokreslující marnost lidského snažení… Foto Lukáš Horký
Režisérka nechává do dění pronikat hudební skřípění dokreslující marnost lidského snažení… Znamenitý scénář Jakuba Nvoty převádí do surrealistických vizí. Její kriticky láskyplný pohled dělá z inscenace událost. Kostýmy Markéty Sládečkové ctí tehdejší chudobu Tasovských a zdůrazňují pohlednost žen. Marión v nakadeřených šatičkách svádějící faráře je rozkošná. Herecké výkony, ve značně stylizované inscenační podobě inscenace, jsou velmi dobré. Vynikající je Jakub Deml v podání Norberta Lichého.
Herecké výkony, ve značně stylizované inscenační podobě inscenace, jsou velmi dobré. Foto Lukáš Horký
Báječné představení, řekla Mab. Výtečně v něm byli zahraní i psi.
Hlavně bylo smutné. Ach jo, člověk je proti umírání bezbranný. Všechny nás to čeká… Dodal jsem.
Mab se zadívala do výlohy na vystavené šperky.
Řekl jsem: Dobré divadlo u Bezručů dělají… Škoda, že jsme se nedostali na jejich představení Spalovače mrtvol…
P. S. Není smutnějšího obrazu na světě než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout. Zbytečné světlo. Zapomenuté. (Jakub Deml)
Brno – Komín, 8. 2. 2019
Divadlo Petra Bezruče, Ostrava – Jakub Deml, Jakub Nvota: Zapomenuté světlo. Dramatizace Jakub Nvota / Dramaturgie Kateřina Menclerová / Režie Janka Ryšánek Schmiedtová / Scéna Lucie Labajová / Kostýmy Markéta Sládečková /Hudba Mario Buzzi / Pohybová spolupráce Miřenka Čechová, Petr Boháč / Masky Martin Dostál. Hrají Jakub Deml, farář a básník Norbert Lichý / Marie Zezulová Magdaléna Tkačíková / Zezula, její muž Dušan Urban / Bubáček Michal Sedláček / Brok Jakub Burýšek / Pavla Kytlicová Kateřina Krejčí / Bohumil Malina Ptáček Ondřej Brett / Paní Nožičková, Maryon Pavla Gajdošíková / Výkonný zástupce spolku Svatobor Milan Cimerák. Premiéra 21. 9. 2018. Psáno z uvedení 7. 2. 2019 v Divadle Bolka Polívky, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 421)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
