Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika Zprávy

    Jak souvisí Salman Rushdie s prsty?

    Zkušený slovenský dramatik Daniel Majling je u nás známý především svou spoluprací s Dejvickým divadlem, kde byla vedle úspěšné adaptace Ucpaného systému Irvina Welshe uvedena jeho hra Vina, a z Divadla v Dlouhé, kde letos inscenovali jeho hru Konec rudého člověka (na motivy prózy Světlany Alexijevičové). Nejnověji po jeho díle sáhlo Divadlo na Vinohradech. Majling v devadesátých letech vytvořil dnes už kultovní komiks RUDO a následně jeho část upravil do scénické podoby pod názvem Láska! Prsty! Salman Rushdie! Světová premiéra textu se uskutečnila v květnu 2021 v bratislavském divadle Astorka Korzo ’90, česká pak o rok později v komorní studiové scéně Divadla na Vinohradech, jejíž dramaturgie cílí na neokoukané tituly českých či slovenských autorů. Hru přeložil dramaturg Vladimír Čepek, režírovala Barbora Mašková.

     

    Zvláštní název Majlingovy komedie nejenže napovídá některá z důležitých témat, která jsou zde s nadsázkou probírána, ale jeho úsečnost a interpunkce zároveň evokují formu komiksu. Tou se autor jasně inspiruje, pracuje s charakteristickou zkratkovitostí příběhu a se svým způsobem černobílými postavami. Text však zároveň nepostrádá existenciální rovinu ani odkazy k různým zdrojům nejen z kulturní oblasti, jež je zábavné hledat a dekódovat.

    Foto: Petr Chodura

    Hlavní hrdina Rudo má nejblíže k postavám Woodyho Allena, tedy k typu váhavých, sebezpytných intelektuálů, kteří jako by k sobě podivnosti doslova přitahovali. V předloze je tento průměrně úspěšný spisovatel charakterizován jako třicetiletý stoik a sociopat, v hereckém ztvárnění Jiřího Maryška jej ovšem vnímám spíše jako zarytého introverta, kterému se věci spíše dějí, než aby je inicioval. Zvláštní shodou okolností dostane jako člen PEN klubu za úkol ukrýt ve svém bytě pronásledovaného kolegu spisovatele Salmana Rushdieho, jenž se povětšinou pohybuje v koupelně a navíc nahý. Rudu to však příliš neznepokojuje, neboť je na svérázné jedince zvyklý. Například jeho kamarád Soetkin se zapletl s mafiány a hrozí mu krutý trest za nesplacený dluh, a tak hodlá svou situaci vyřešit tím, že „prodá“ pronásledovaného spisovatele. Mafián-exekutor ovšem ukáže dvojí tvář, na jedné straně je chladnokrevným vymahač dluhu, na druhé straně žárlivý snoubenec, zcela oddaný své lásce.

    Foto: Petr Chodura

    Majlingovo dílko je vlastně spíše komiksem naruby: není tu hrdinů, naopak všichni jsou tak trochu moulové, kteří sice mají bujnou fantazii, ale jinak se pro svá povolání (ať již spisovatele, či gangstera) nehodí. Inspirace béčkovými filmy je zjevná, a snad i proto jsou tu stavěny do kontrastu vykloubené situace i životní banality. Ostatně, v tomto dílku, patrně plánovitě eklektickém, můžeme najít opravdu všechno. Včetně lásky – pochopitelně poněkud zdeformované, problematické. Inteligentní krasavice, která se k hlavnímu hrdinovi přihlásí po dlouhých letech, tak činí jen proto, aby svému snoubenci dokázala, že někdejší láska pro ni nic neznamená. Schválně, zkuste si tipnout, kdo je oním snoubencem…

    Foto: Petr Chodura

    Stalo se pravidlem, že inscenace uváděné na půdě vinohradského divadla jsou naprostým protikladem těch na velké scéně, a že je tedy lze nazvat – v dobrém slova smyslu – alternativními. Máte tu pocit, jako by vám místo stolního vína nabídli skutečné šampaňské. Komorní prostor s diváky na dosah hercům zjevně svědčí, mohou se tu ukázat v úplně jiném světle, už jen proto, že na rozdíl od nemilosrdně velké vinohradské scény zde funguje detailní herectví. Jiří Maryško po úspěšném havlovském double billu (Motýl na anténě / Audience) nabídl jinou hereckou polohu, a aniž by měl zapotřebí přehánět, vytvořil velmi autentický typ introvertního morouse, který přes veškerou snahu být jako ostatní stále musí čelit šíleným situacím. Jiří Roskot v roli kamaráda Soetkina, Kryštof Rímský coby gangster Ivan i Antonie Talacková jako kráska Nele nalezli pro své postavy výstižnou komediální hyperbolu.

    Foto: Petr Chodura

    Sledovat to představení je jako absolvovat jízdu na horské dráze: nejste si jisti, jestli se vám to líbí – ale občas se musíte oné překombinované taškařici smát i proti své vůli. Prozrazovat, jak to dopadlo s láskou, prsty a Salmanem Rushdiem, nebudu, ale neprohloupíte, když se na to půjdete na Vinohrady podívat. Vysokou intelektuálštinu ale nečekejte.

    ///

    Divadlo na Vinohradech, Praha – Daniel Majling: Láska! Prsty! Salman Rushdie! Režie Barbora Mašková, překlad a dramaturgie Vladimír Čepek, dramaturgická spolupráce Zuzana Paulusová, kostýmy Michaela Semotánová, scéna a hudba Martin Šimek. Premiéra 4. června 2022.


    Komentáře k článku: Jak souvisí Salman Rushdie s prsty?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,