Divadelní noviny > Názory – Glosy
Aby nás pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil
To bych, vážení čtenáři, vážení diváci, divadelníci, kolegové redaktoři, odboráři, politikové a vůbec všichni, přál vám a tím i nám všem.
Protože si čím dál víc vzájemně nerozumíme, pokřikujeme na sebe na sociálních sítích, necháme se vytáčet jinými názory, místo abychom se snažili dobrat podstaty věcí a dějů. Není divu – v době, která tak svobodomyslný prostor, jakým jsou sociální sítě, „zatrolila“ ať už úmyslnými, nebo neúmyslnými bludy. Která z toho prostoru učinila bitevní pole informační války, komplikované tím, že ji mezi sebou vede mnoho soupeřů a stran, a nakonec je i občanská. Bývalí kariéristé jsou najednou osvoboditeli, entomologové pořádají ošklivé divadlo na Staromáku, politikové se tahají o policii a vzájemně se osočují, že ti druzí ji chtějí ukrást. Přitom zdola, pohledem člověka, který si klade jednoduché otázky a ptá se, proč tohle tihle vysvětlují takto a proč tamto tamti zase jinak, se zdá, že by policií nejraději manipulovali všichni. Karle Kryle, co bys dnes zazpíval, abychom neryli držkou v zemi? Honza Rejžek už ztrácí trpělivost a uchyluje se k hrubostem. Ne, že bych se mu divil, a ne, že bych mu nefandil, většinou, jen si myslím, že tudy z toho ven cestička nevede.
Jiřího Voskovce s Janem Werichem diváci před válkou milovali mimo jiné, a možná především, proto, že uměli plebejsky jasně stručně pojmenovat podstatu lumpáren. Že uměli překládat žvanění těch, co něco potřebovali „zatrolit“, do normální, věcné srozumitelné řeči. Že uměli usvědčit lež z toho, že je lží. Jak by asi uspěli dnes? Moc bych na ně a jejich sympatickou metodu nesázel, svět je komplikovanější a pravdy přestaly být prosté či snadno vysvětlitelné. Však i oni sami se po válce rozešli, jednoho prudily poměry u nás, druhého v Americe.
Přesto nezbývá než hledat, jak se věci mají, argumentovat a přesvědčovat. Budeme zase volit, zakrátko, a při tak rozhádané společnosti s tak blbou náladou se snadno dostanou k moci právě žvanilové. Chápu obavy z hromadné imigrace, ale nechápu, proč dávat za pravdu těm, kteří se po našich obavách jako po přistaveném žebříku jen chtějí vyšplhat k moci. To je příklad za možné mnohé další.
V Divadelních novinách se budeme opět snažit hledat, kde je pravda, co je dobré a co ne, to mohu slíbit. Nebudeme si dělat patent na rozum, ale budeme se snažit psát jasně a zřetelně. A nekoukat přitom nalevo napravo, na východ na západ. Zavádíme opět drobné změny, jako obvykle v září, na začátku nové divadelní sezony, ale jistě je snadno odhalíte sami. A doufám, že je přijmete. Vycházejí ostatně i z názorů těch čtenářů, kteří nám v anketě napsali, co se jim v Divadelkách líbí a co ne, co jim v nich chybí a co přebývá.
Právě začínající „sezonu“ Divadelních novin budou doprovázet komiksovými stripy ilustrátorka a grafička Magdalena Rutová a scenárista Vojtěch Mašek. Jejich Expert na dvaadvacet čísel na tomto místě vystřídá „sloupkaře“ Egona Tobiáše, kterému moc děkujeme za spolupráci.
Magdalena Rutová (1988) Absolventka ateliéru ilustrace a grafiky na UMPRUM. Baví ji portrétovat při jakékoli příležitosti, rýt do lina miniaturní výjevy, připravovat výtvarku pro děti, kreslit na tabletu uhlazené tvary, objevovat nové funkce v InDesignu, osnovat byznysplány odsouzené k neúspěchu. Zakladatelka první linorytecké fotobanky LINOSTOCK (www.linostock.com). Tajemství kariérního růstu příležitostně zaznamenává do Deníku podnikatelky.
Vojtěch Mašek (1977) Komiksový výtvarník a scenárista, filmový scenárista, spoluautor divadelních představení, společně s Džianem Babanem vytvořil ucelený vesmír Monstrkabaretu Freda Brunolda, který má své komiksové, divadelní i filmové výhonky, dlouhodobě spolupracuje s Markem Šindelkou, Jiřím Grusem a Jakubem Felcmanem. V současné době se zabývá projektem na pomezí výtvarného umění, literatury a komiksu Recykliteratura.
Komentáře k článku: Aby nás pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
