Aby v Plzni nevznikl chaos…
Rostoucí kulturní stánek v Jízdecké ulici v Plzni se bude jmenovat Nové divadlo. Ve čtvrtek 30. ledna o tom rozhodli plzeňští zastupitelé. Současně odmítli uhradit vícepráce na jeho stavbě. Uznali jen vícepráce za cca 1,2 milionu korun, které si město u stavitele přímo objednalo nad rámec smlouvy, což bylo například vedení některých sítí. Další náklady město odmítlo zaplatit.
Architektonická studie Nového divadla. Repro archiv
Spory o název
Budované divadlo mělo nejprve nést jméno Václava Havla. Později se začaly ozývat návrhy na pojmenování divadla po některém ze slavných plzeňských rodáků. Pod petici se jménem Miroslava Horníčka se podepsalo více než 10 tisíc Plzeňanů. Nakonec ale zvítězil neutrální název Nové divadlo, pro jehož návrh hlasovalo 36 zastupitelů, tři se hlasování zdrželi, proti nebyl nikdo.
Petici za pojmenování divadla po plzeňském rodákovi Miroslavu Horníčkovi podepsalo téměř 11 tisíc lidí. Na radnici ji ve středu30. ledna přinesli aktivisté, kteří se hlásí ke Hnutí Změna. Jejich přání ale zastupitelé nevyslyšeli.
Od začátku jsem podporovala název Nové divadlo, protože divadlo, které bude novou scénu provozovat, se jmenuje Divadlo J. K. Tyla. Kdyby se nové divadlo jmenovalo Divadlo Miroslava Horníčka, měli by v tom návštěvníci zmatek. Toto neutrální pojmenování nezpůsobí v názvech divadel chaos, vysvětlila náměstkyně primátora pro oblast kultury Eva Herinková z ČSSD, proč se domnívá, že by nebylo dobré novou scénu pojmenovávat po nějaké osobnosti.
Radní Robert Houdek z ODS zase podotkl, že mu připadá divné, že se divadlo bude i za sto let jmenovat Nové. Bude to matoucí. Ale pro tento návrh jsem přesto hlasoval, protože to byl jediný možný kompromis uvedl.
Primátor Martin Baxa z ODS původně prosazoval pojmenování divadla po Václavu Havlovi. Od svého plánu ustoupil, když se ukázalo, že v zastupitelstvu pro to není dostatečná vůle. Od svého původního návrhu na pojmenování po bývalém prezidentovi ustoupil prý také proto, aby se Václav Havel nestal předmětem nedůstojných politických rozprav. Když se ukázalo, že pojmenování nového divadla po Havlovi neprojde, navrhoval zastupitel Ludvík Rösch, že by se po bývalém prezidentovi mohla jmenovat takzvaná Kulturní fabrika, které vzniká v Plzni na Světovaru.
Vícenáklady
Výstavba Nového divadla na Palackého náměstí v Plzni – aktuální stav. FOTO LADISLAV NĚMEC MAFRA
V nekonečné dohadování a výpady proti koalici ODS a ČSSD vyústilo na čtvrtečním zastupitelstvu projednávání proplacení vícenákladů při stavbě budovy ve výši zhruba 20 milionů korun. Projednávalo se, zda má město peníze zaplatit stavební firmě Hochtief, která v Plzni nové divadlo za 818 milionů korun staví. Pohrozila totiž, že pokud peníze nedostane, nemusí se stavba včas otevřít. Divadlo je ale stěžejní stavbou projektu Evropské hlavní město kultury, má se otevírat už letos 2. září.
Opozice vyčítala vládnoucí koalici ODS a ČSSD, že sama nemá jasno, zda peníze vydat. Jaké je stanovisko městské rady? chtěl vědět zastupitel za TOP 09 Michal Vozobule. Primátor Martin Baxa (ODS) musel přiznat, že neexistuje koaliční shoda. Nevíme, opověděl zastupitelům. Tak přijďte, až ho budete mít, zlobil se Vladimír Duchek z Pravé volby pro Plzeň. Koalici vyčetl, že se nedokáže domluvit na jasném postupu. Projednáváme technický problém a politická reprezentace by měla být schopna posoudit, zda jsou požadavky oprávněné, či ne. Radní chodí na radnici do práce a berou za to peníze. Když jsem já nesouhlasil s něčím jako radní, měl jsem alternativní řešení. Pokud nejste schopni zaujmout stanovisko, tak odejděte! vyzval radu Duchek.
Ludvík Rösch (Občané.cz) připomněl, že pro svůj materiál o divadelních vícenákladech nehlasoval na jednání radních ani technický náměstek primátora Petr Rund (ODS), a teď ho předkládá zastupitelům ke schválení. Rund to vysvětloval tím, že situace se mění každou hodinu a materiál měnil na návrhy právníků i kolegů několikrát a nakonec hlasovat nestihl.
Proč se materiál mění, když už v listopadu se o něm hlasovalo a zastupitelé jej nakonec odložili s tím, že chtějí další informace? Jde o to, že z vícenákladů za zhruba 20 milionů korun teď nově navrhují magistrátní právníci vyjmout asi 4,5 tisíce zeminy ze stavby, která nebyla v projektů zohledněna. Má jít o chybu projektanta a mohla by výši nákladů srazit asi o tři miliony korun. Takže stavební firma by si měla tuto částku vymáhat po projekční kanceláři.
Obě strany koalice, ODS a ČSSD, se při projednávání postavily otevřeně proti sobě. Ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký (ČSSD) musel přiznat, že ačkoliv socialisté žádali odstoupení náměstka Runda, ODS to odmítla, a obě strany teď jen přešlapují. Je evidentní, že přestože ČSSD pohrozila výpovědí z koaliční smlouvy, nehodlá to udělat. To je až krajní řešení. Nebudeme ale podporovat materiály předkládané náměstkem Rundem, řekl Zrzavecký.
Máte investice za miliardy a nevěříte technickému náměstkovi? divil se Petr Suchý (TOP 09). Vladimír Duchek byl drsnější: Město Plzeň není hračka pro chlapce ze sociální demokracie. Tím, že jste vstoupili do rady, vzali jste na sebe obrovskou zodpovědnost. Ztrácíte čas prohlášeními, tak navrhněte odvolání náměstka Runda, vyzýval ČSSD. Zrzavecký opáčil, že problémy v koalici jsou si radní schopni vydiskutovat. Ludvík Rösch připomněl, kde všude na sebe obě koaliční strany narážejí. Kde vám to nefunguje? Jen namátkou EHMK, hazard, kulturní fabrika. To jste chtěli? Vlastně není téma, kde byste se shodli. K ODS se chováte jako jeho lokaj. Když se hlasuje o divadle, tak utečete jako malej kluk, vyčetl Rösch postoj Martinu Zrzaveckému. Ten totiž při klíčovém hlasování o tom, zda bude Plzeň divadlo stavět, raději opustil sál.
Bývalý ředitel Divadla J. K Tyla v Plzni a dnes ředitel Národního divadla v Praze Jan Burian zastupitelům připomněl, jak je důležité dostavět divadelní budovu včas už kvůli dalším provozním nákladům, které by se s posunutím termínu projevily. Připomněl navíc důležitost stavby, pro niž se město rozhodlo.
Nové plzeňské divadlo bude prvním kompletním novým divadlem postaveným v Česku po listopadu 1989. Město do něj investuje zhruba 900 milionů korun. Slavnostní otevření je plánováno na letošní září. O tom, zda se stavba po čtvrtečním rozhodnutí plzeňské radnice zastaví či ne, není jasno. Stavební firma vydá stanovisko v nejbližšíh dnech.
Nové divadlo Plzeň
Architektonický návrh a přesné umístění Nového divadla v Plzni. Repro archiv
Původní myšlenka architektonického návrhu divadla vznikla v Portugalsku. Konečný návrh, vyhotovení projektové dokumentace a zajištění veškerých inženýrských prací s tím spojených provádí sdružení společností Helika–Ingem, které vyhrálo řádné výběrové řízení. Nová budova divadla je osazena v blízkosti historického centra Plzně do prostoru ohraničeného Jízdeckou, Pobřežní ulicí a Palackého náměstím. Divadelní budovu bude od rušné komunikace oddělovat pětipodlažní provozní, která bude souběžná s Jízdeckou ulicí a bude sloužit jako tzv. „bariérová budova“. Prostory provozní budovy poskytnou zázemí uměleckým souborům, provozně technickému personálu. Divadelní budova s provozní budou vzájemně spojeny od společného suterénu v podzemí po spojovací můstky u jednotlivých podlaží. Ty budou sloužit nejenom pro přístup umělců, techniků ke scéně, zkušebnám a obsluze divadelní techniky, ale i jako požární úniková cesta pro návštěvníky divadelního komplexu. Stavba bude provedena z litého pohledového betonu, který bude použitím pigmentu zbarven do syté červené barvy. Výrazným architektonickým prvkem nového divadla bude jeho fasáda z bílého terazza vyjadřující oponu. Do divadelní budovy jsou situovány dva sály. Velký, s hledištěm až pro 500 osob a malý, určený především pro studiovou scénu, s plánovaným hledištěm pro 150 osob. Pro zajištění plynulého pohybu návštěvníků divadelních scén jsou vstupy do sálů situovány do protilehlých částí budovy. S technologickými místnostmi, sklady rekvizit a zázemím sboru a orchestru je počítáno v mezaninu a suterénu. Zásobování bude zajištěno z prvního patra. Druhé patro je určeno pro studiovou scénu. Pro hlavní foyer divadla, ke kterému vedou i spojovací můstky, a pro velký sál je vyhrazeno třetí patro. Čtvrté a páté patro je určeno pro zkušebny souborů, divadelní a technický personál, který bude ovládat moderní jevištní technologie. Samostatným objektem komplexu bude i podzemní parkoviště s kapacitou pro 165 aut. Dalších 28 parkovacích míst bude součástí venkovních úprav zpevněných ploch a dopravní obslužnosti divadla. Komplex na úrovni terénu rozdělí komunikace pro pěší, která spojí Palackého náměstí s Pobřežní ulicí, tím vznikne mezi budovami prostor pro „divadelní náměstí“.
Diváci pod střechou nové scény v Plzni se mohou těšit na představení od alternativních žánrů, přes činohru či muzikál až po operu a balet. Umělci a zaměstnanci divadla tak získají moderní, technologicky vybavené a jistě příjemné pracovní prostředí. Nové divadlo by se mělo stát kulturním stánkem, který bude otevřen veřejnosti celodenně, poskytne prostor výstavám, prodeji knih. Své místo si tu najde kavárna i restaurace. Co se stane se stávajícím, nevyhovujícím objektem Komorního divadla v Prokopově ulici po realizaci nové scény, zůstává otázkou.
Plánovaný časový průběh výstavby Nového divadla:
1/ Od 1. září 2011 do 30. dubna 2014 – realizace stavby a její dokončení
2/ Od 1. května 2014 do 31. srpna 2014 – zkušební provoz s předáním stavby
3/ Od 1. září 2014 – zahájení provozu Nového divadla v Plzni
/Z i-Dnes, Plzeňského deníku a Občanské stavby.cz převzal a upravil hul/
Komentáře k článku: Aby v Plzni nevznikl chaos…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Zastupitelé
na jednání navíc odmítli posun zkušebního provozu divadla z původního 30. dubna na 16. června a opozice (TOP 09 a Občané.cz) prosadila odvolání primátorova náměstka Petra Runda (ODS) zodpovědného za investice. ODS vyjádřila Rundovi podporu a na protest proti hlasování opustila sál. Ze 27 zbylých platných hlasů bylo 25 zastupitelů pro Rundovo odvolání. Po hlasování Rund řekl, že „ČSSD tímto krokem vystavila město Plzeň ale i celou ČR mezinárodní ostudě s ohledem na EHMK 2015 a pravděpodobnou nerealizací divadla v souvislosti se svojí neschopností se tématu věnovat a věnuje se pouze svým vnitrostranickým ambicím před komunálními volbami“.
„I když jste rozhodli o zastropování konečné ceny, chci připomenout, že stavba byla vysoutěžená s velmi příznivou cenou (818 milionů Kč bez DPH). Ve finále by vícepráce tvořily do pěti procent, což, jak vidím v Praze, je velmi korektní částka,“ řekl šéf Národního divadla v Praze a exředitel plzeňské scény Jan Burian, který na stavbu dohlíží.
Více na: http://www.divadlo.cz/plzen-nechce-zaplatit-vice-za-divadloodvolala-name
06.02.2014 (1.53), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Aktuální informace z 21. 2. 2014:
Případné posunutí termínu otevření Nového divadla v Plzni způsobí podle divadelníků komplikace, naruší hrací plány a může způsobit ztráty na tržbách i v řádech milionů korun. Otevření budovy je plánováno na začátek září, současné spory v koalici mezi ODS a ČSSD o proplacení vícenákladů ale termín ohrožují.
Strany zatím nejsou schopny se domluvit, jak se město vypořádá s požadavkem firmy Hochtief na úhradu 21 milionů korun za neplánové zemní práce. Politici by o tom mohli jednat znovu v březnu. S jakým návrhem kdo přijde, zatím jasné není. Firma Hochtief znovu upozornila, že rozpory ve vedení města mohou ohrozit uvedení divadla do provozu k 1. září 2014.
Podle ředitele Divadla J. K. Tyla Ilji Racka by to spustilo řetězovou reakci počínaje tím, že by divadlo nemohlo dodržet závazky vůči abonentům ani vůči zřizovateli, nemohl by se podle plánu konat Mezinárodní festival Divadlo ani akce nasmlouvané v rámci Evropského hlavního města kultury. Ohrožené by bylo už slavnostní zahájení roku 2015 za účasti představitelů EU 17. ledna.
„Situace nejistoty je velice nepříjemná, stejně tak každý den zdržení. Původně jsme se tam měli stěhovat už od dubna, termíny se ale stále protahují,“ řekl šéf opery Ilja Šmíd.
Pokud by se posunul termín otevření o několik měsíců, ztráty na tržbách divadla by se pohybovaly v řádu milionů. „Záleží na tom, kolik z těch tří měsíců potřebných na stěhování a zkušební provoz by se přesunulo z období prázdnin do divadelní sezony,“ uvedl Racek. Divadlo počítá se zkušebním provozem od června do konce srpna tohoto roku, přičemž poslední představení v Komorním divadle se má uskutečnit 30. května.
Viz: http://www.divadlo.cz/pozdejsi-otevreni-divadla-v-plzni-narusi-hraci-pla
25.02.2014 (3.30), , Trvalý odkaz komentáře,