Ad Martin C. Putna: Tohle nesmí být konec Faidry, DN 15/5
Objednal jsem u Martina C. Putny jako špičkového odborníka na danou problematiku reflexi třetího ročníku Antické Štvanice, tedy recenzi premiéry inscenace Divadla LETÍ v koprodukci se souborem Tygr v tísni Konec Faidry / Prosebnice. Premiéra se nedohrála kvůli dešti a Martin C. Putna místo recenze nabídl velmi kritický názor na podstatný rys produkce, což jsem přijal. Začal text oznámením toto NENÍ recenze, poté ostře odmítl aktualizování a shození děje jazykem banálním a nicotným a zakončil: Je to jen zoufalé volání, že tohle přece nesmí být „konec Faidry“. S jeho názorem souhlasím, měl jsem ho však uvést na jiném místě než v recenzní rubrice, moje formální chyba. Otiskl jsem ho v naději, že vyvolá diskusi, ale nepředpokládal jsem, že místo o přístupu k antickému námětu se bude probírat ztráta profesionality profesora Putny, protože vyslovil názor bez znalosti celého díla, a také Divadelních novin, že to připustily. V tomto smyslu postupně zareagovali Matěj Samec, Jaromír Plachý, Petr Dvořák a režisérka inscenace Martina Schlegelová, jejíž hlavní vyjádření přikládám:
Vážený pane šéfredaktore,
přemýšlela jsem o celé situaci. Obávám se, že text pana profesora Putny odborné periodikum nemůže zařadit do žádné rubriky. Takové „jasné“ a „zřetelné“ emotivní texty založené na okamžitém dojmu lidé dnes běžně uveřejňují na svých soukromých profilech na různých sociálních sítích, kde na ně jejich přátelé či kolegové obdobně reagují. Ale jakmile by podobná diskuse měla probíhat na platformě odborného periodika (i když třeba jen v rubrice blog, glosa apod.), je přece nutné trvat alespoň na základních pravidlech odborné reflexe. Jedno z elementárních a nezpochybnitelných pravidel vždy bylo, že odborník nemůže posuzovat umělecké dílo, neměl-li možnost se s ním v úplnosti seznámit. Jak je totiž možné s panem profesorem skutečně odborně polemizovat, není-li jasné, jaký by byl jeho názor poté, co by z inscenace viděl víc než dva a půl obrazu z dvanácti? Kdyby přečetl celou hru Mariny Carr, ze které slyšel cca 25 %? Co by si myslel o textu Anny Saavedry, ze kterého neslyšel ani slovo (a ani jeden verš)? Nikdo přece nemůže anticipovat jeho postoje a argumenty, kterými by je podpořil, a tudíž na ně ani adekvátně reagovat…
Obávám se, že pokud pan profesor nebyl ochoten k této vstupní investici, jeho názor, jakkoli mohl být velmi zajímavý i pro nás jako tvůrce, zůstal bohužel neúplný a nedostatečný a vy jako redakce odborného periodika jste měli hořce zaplakat a nechat recenzi napsat někoho z té nepřeberné řady kolegů, kteří na Štvanici dorazili a dodívali se do konce.
Martin C. Putna záležitost ukončil krátkým zasláno:
Pokání
Udělal jsem chybu. Chtěl jsem vyjít vstříc redakci a místo recenze na představení Antické Štvanice dodat text jiného žánru. Neměl jsem však v souvislosti s přerušeným představením psáti raději vůbec nic. Omlouvám se. Za pokání tímto sám sobě ukládám, že do Divadelních novin nenapíšu celý rok ani řádku.
Nemyslím, že je to dobrý konec nedobré diskuse. Nemyslím, že se tvůrci jinde dočetli něco podnětnějšího než od Putny. Nemyslím, že je dobře, když v Divadelních novinách bude rok absentovat jeho názor.
Josef Herman
Komentáře k článku: Ad Martin C. Putna: Tohle nesmí být konec Faidry, DN 15/5
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Martin J. Švejda
Že by se tedy dotyční
panu Putnovi omluvili, aby byl zase ochoten do Divadelních novin psát?
02.10.2018 (9.04), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Nevím, jak jste na to přišel
– pan Putna se kaje. Brblám jenom já. A převádět to do této osobní roviny nepovažuji, Martine, za rozumné ani věcné.
02.10.2018 (9.31), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Váš závěrečný dodatek
si, obávám, nelze jinak vykládat. Kdo vedl „nedobrou“ diskusi? Kdo se nedočetl někde jinde něco podnětnějšího? Myslím zkrátka, že jste nezvolil vhodné formulace. Proto ta má jízlivá poznámka.
02.10.2018 (9.45), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Martine,
možná jsem zvolil nedobré formulace, stejně jako vy jste vystřelil na nesprávný cíl. Ale přece jenom dovětek: asi opravdu stárnu, protože mi čím dál víc zajímají jasné ostré věcné názory než slovíčkaření a nimrání se v odbornosti. To neberte prosím osobně, protože to osobně nemyslím, je to obecná poznámka.
02.10.2018 (9.55), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Samozřejmě,
věcné názory jsou vždy lepší než slovíčkaření a nimrání se v odbornosti. Pokud ale někdo poruší pravidla (v tomto případě primárně Divadelní noviny tím, že stať MCP zařadily do kritické rubriky či že ji aspoň graficky nějak neodlišily od zbylých referátů), nelze se pak, myslím, divit, že formální stránka věci překryje stránku obsahovou. A myslím, že je potom zbytečné bycha honit a snažit se v jednom vrhu celou věc „přesměrovat“ jinam. Chyba vznikla – omluvil jste se za ní – a tečka.
02.10.2018 (10.13), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
No vidíte,
a furt se v tom někdo nimrá…
02.10.2018 (10.18), , Trvalý odkaz komentáře,
David Košťák
„Nemyslím, že se tvůrci jinde dočetli něco podnětnějšího než od Putny.“
Pardon, ale znamená to, že se kritická reflexe Jana Kerbra či Martina J. Švejdy nedá srovnávat s reakci Martina C. Putny? Oba, pokud se nepletu, jsou v Divadelních novinách pravidelně publikováni. To opravdu vede k zamyšlení nad existencí nějaké uměle vytvořené hierarchie…
Inu, diskusi lze možná označit za „nedobrou“ vzhledem k problematice inscenace jako takové, ale zdá se, že to byla „dobrá“ diskuse k odhalení nedostatků zcela na jiném místě…
02.10.2018 (13.25), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Promiňte,
nic takového z mého postoje nevyplývá, to bychom ony autory asi netiskli. Jen jsem chtěl říct, že Putnův výkřik byl razantním podnětem, jaký jsem jinde nečetl, ani u obou vámi zmíněných.
02.10.2018 (20.55), , Trvalý odkaz komentáře,
Václav Špale
Vážený pane šéfredaktore,
jako výtvarníkovi je mi proti srsti obhajovat svou práci v reakci na kritické soudy, tím méně jako rodič hájit před recenzenty práci svých dětí. Ovšem průběh diskuse nad textem Martina C. Putny „To nesmí být konec Faidry!“ mě donutil udělat výjimku.
Mám za to, že jste se nezamyslel nad podstatou věci. Dotčený text se přece nevztahuje k samotné inscenaci, ale pouze k jejímu textu, ke hře Mariny Carr. Mohu to posoudit zcela zodpovědně, dramaturgyně Marie Špalová (moje dcera) v textu autorky neprovedla v té části, kterou „recenzent – nerecenzent“ slyšel, žádné změny. Jednalo se o původní přeložený text Mariny Carr. Pan Martin C. Putna se přece rozhodl navštívit představení autorek M. Carr a A. Saavedry, současných autorek, jejichž charakter tvorby je snad dostatečně znám i jemu. Autor textu se vydal na představení Divadla LETÍ, které se definuje jako „divadlo s vášní pro nové hry“ a tím pádem určitě neuvede Eurípidův text, nebo variantu d´Annunziovu. Vyznavač klasických verzí a „správných“ výkladů se v tom případě ocitl na nesprávném místě, a pokud se potřeboval vymezit vůči současným textům interpretujícím antické vzorce, pak mohl text přečíst doma a zbytečně nemoknout. O inscenování tu není ani zmínka. Tento hlavní argument podle mne v diskusi nezazněl.
Musím říci, že Vaše společné pohnutky chápu, patřím rovněž do generace, která nemůže z paměti vymazat například Krejčova Oidipa, také já jsem unaven současnými závody o co nejatraktivnější a „nejodvážnější“ přetavení klasických textů, také mne mrzí nedůvěra, kterou k jejich původnímu pojetí noví inscenátoři pociťují. Nebrání mi to ale ve snaze pochopit současné interpretace a jejich důvody, a proto se snažím být zdrženlivý a uvážlivý ve svých soudech a odsudcích, v tom jestli něco smí, anebo nesmí být.
Považuji pana Putnu i Vás za respektované odborníky a vážím si většiny Vašich postojů. Proto mne mrzí, že jste podle mého soudu svůj osten proti banalizaci klasiky a obecně velké části současného kulturního provozu zaťali na nesprávném místě a především zcela nesprávnou formou. O to více, že i po oprávněných připomínkách a výhradách diskutujících jste vnitřně přesvědčeni, že to bylo správné. Mohu Vás oba ubezpečit, že tímto způsobem se boj o klasiku nevyhrává. A to je škoda.
Podobně jako pan Putna se zavazuji, že se nejméně rok neohradím vůči kritickým recenzím své práce ani práce svých rodinných příslušníků.
A hlavně – to není určitě konec Faidry.
Václav Špale
02.10.2018 (19.06), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Vážený pane Špale,
no jo, vašim argumentům rozumím, hlavně tomu, že se pan Putna pustil opravdu jen do jedné součásti inscenace, i když volba textu a jeho interpretace je samozřejmě už věcí inscenátorů. Ale reaguji na tu debatu trochu podrážděně, vím, protože se dokola řeší to, co jsem uznal za svou chybu a omluvil se a vysvětlil, proč jsem text otiskl, a Martin C. Putna z toho dokoce vyvodil pokání. Jenže co dál? Jste první, kdo píše i o samotném problému – proč ne jiní? Proto lituji, že se v těch debatách vytratil onen Putnův podnět: odpovídáte na něj až vy argumentem, který samozřejmě přijímám: že jsme osten proti banalizaci klasiky a obecně velké části současného kulturního provozu zaťali na nesprávném místě a především zcela nesprávnou formou. Ano, ale pan Putna je naštěstí (!!!) vášnivým diskutérem, pro kterého holt byla inkriminovaná část inscenace nesnesitelná, i napsal, co si o ní myslí. Jo, chyba, omluva, pokání. Jenže jeho opravdové texty netisknout by byla ještě větší chyba. Děkuji velmi za vaši repliku. A otištění textu pana Putny rozhodně neznamená, že budu takové věci v DN tisknout normálně – byla to naprostá výjimka a putnovská provokace, to snad bylo jasné! Normy kritického referování samozřejmě ctím a budu dodržovat.
Pane Špale, mějte se pěkně – a ještě jednou dík, některé pohlavky od některých lidí člověk drží rád.
02.10.2018 (20.52), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Šotkovský
Nemyslím si,
že ta diskuse byla jakkoli „nedobrá“.
Nemyslím si, že by se v ní slovíčkařilo a nimralo se v odbornosti.
Nemyslím si, že názor páně Putnův byl věcný. A už vůbec si nemyslím, že mohl být pro tvůrce jakkoli podnětný (jakkoli MCP čtu jinak velmi rád a mrzí mě, že do DN dočasně psát nehodlá).
02.10.2018 (20.12), , Trvalý odkaz komentáře,