Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No. 3)
Milý Vojtěchu,
pořád se můžeš setkat s názorem, že něco je pouhá forma. Ano, jenomže divadlo je přece formální k uzoufání! Lidé – navlečení do bizarních kostýmů, nalíčení do neobvyklých barev a na zcela nereálné scéně – si navíc třeba zpívají nebo mluví ve verších. A jiní zas vyšňoření sedí v publiku a zírají na ně, přičemž ani nedutají. Už tahle výchozí situace přece jaksi deklaruje to, že nepůjde o něco normálního, neformálního, bez pravidel… A pak je těžké se divit umělcům, že si s tím hrají, vysmívají se tomu, nebo to pojímají jako záminku k vysoké artistní hře.
Navíc se nedomnívám, že formalismus znemožňuje výpověď, naopak ji může komplikovat. Ono je to totiž leckdy tak banální… I když daleko radši si dopřeju formálně precizní podívanou bez výpovědi než výpověď bez formy. Vypovídat se přece taky musí umět. Policisté by mohli vyprávět….
Tvá Adéla
P.S. Petrželková má pravdu.
Komentáře k článku: Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
