Havlův odkaz vlámským pohledem
Když se světoznámý vlámský spisovatel rozhodne napsat a režírovat hru s výsostně českým tématem, předpokládá se, že pro to má dobrý důvod. Jistě, odkaz Havla je živý nejen u nás, ale přesto snaha ho komentovat v českém prostředí – konkrétně v pražském Divadle Archa – vyvolává mnohé otázky i očekávání. Když je pak výsledkem inscenace nepřesahující rámec zběžného povědomí o geopolitických reáliích, musí zaznít otázka – proč tady a teď?
Vladimír Javorský v roli hradního ceremoniáře a Christelle Cornil coby úřednice EU FOTO HERMAN SORGELOOS
Formálně hra Afterparty Pietera De Buyssera odpovídá definici politické satiry a neusiluje o žánrový experiment. Nechybí zde karikování nejvyšších evropských politických činitelů a jejich provázanosti s finančním sektorem či jejich střet s obyčejnými obyvateli, kteří musí pro udržování jejich vznešené bubliny otročit. Realistický rámec se prolíná s hyperbolou (třeba opilá velvyslankyně spící pod stolem), ale i zcela absurdními a pohádkovými motivy (kouzelný prezidentův knír, který nutí říkat pravdu). Všechno se navíc odehrává na Pražském hradě ráno po důležitém eurosummitu.
Tyto výchozí situace by mohly být dobrým základem pro skutečně útočný příběh, který by divákům předal impulz něco změnit, či alespoň se o politickou situaci více zajímat. Bohužel se ale zde tlumočí jen známá fakta a základní teze liberálnědemokratického spektra, které svou samozřejmostí nemají potenciál vstupovat do konfrontace.
V anotaci k inscenaci se skloňuje Havlův odkaz, dobro a zlo, či tzv. alternativní fakta v postpravdivé společnosti. Afterparty je dle autora nejen odkazem na Havlovu Zahradní slavnost, ale především metaforou velkého večírku svobody a demokracie, který je u konce. Kromě pár poměrně bezzubých apokalyptických vizí, narážek na nevůli Evropanů přijmout utečence či Zemanovu kocovinu hra ale tento svůj ambiciózní záměr splňuje spíše zkratkovitě – k hlubším analýzám či překvapivým souvislostem se nedostane.
Na jevišti se představili Vladimír Javorský v roli hradního ceremoniáře a Christelle Cornil coby úřednice EU – mluví česky a francouzsky (překlad je promítán na plátno na jevišti) a nutno říci, že jejich herecké výkony jsou nejsilnější stránkou inscenace. Přes fraškovitý charakter předlohy se oba herci často drží realistické interpretace, což vůbec není na škodu. Především Javorský dokáže svou nenucenou upřímností a jakousi vznešeností „obyčejného člověka“ vnést do inscenace závan opravdovosti.
Divák tak může svou pozornost koncentrovat spíš na člověka uvízlého ve složité politické mašinerii nežli na onu mašinerii samotnou, která je předmětem karikování. Paradoxem tedy je, že tuto politickou satiru lze nejlépe vnímat jako psychologicko-realistický exkurz do světa dnešního člověka.
Divadlo Archa – Pieter De Buysser: Afterparty. Režie Pieter De Buysser, dramaturgie Esther Severi, scéna Herman Sorgeloos, kostýmy Anne-Catherine Kunz, video David de los Santos Gil. Premiéra 22. března 2017.
Komentáře k článku: Havlův odkaz vlámským pohledem
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
