Co voda může přinést i vzít
Alice, Alenka a voda živá je autorským dílem Milana M. Deutsche. Muzikál je postaven na příběhu osiřelé dospívající dívky Alice, která se v noci před osmnáctými narozeninami vydá do světa za zrcadlo, aby pochopila a odpustila staré křivdy. Setká se tam s jakýmsi svým druhým videm, Alenkou, se kterou prožívá svá snová setkání.
Bára Holzknechtová v roli Alice Foto archiv divadla
Deutsch na muzikálu spolupracoval s režisérem Ivem Šormanem a autorkou hudby Simonou Maierovou z jeho skupiny Xarisma. Navíc v představení ještě zazní Bludička z tvorby Jiřího Suchého, písničky Nikol Fischerové, která hraje jednu z hlavních rolí, jedna píseň od anglické zpěvačky Amy Winehouse a jedna od Hradišťanu, to vše s živou, leč skrytou kapelou na scéně. V muzikálu se dále herecky a pěvecky uplatňuje bývalá členka Semaforu Jana Fabiánová a v rolích Alice a Alenky alternují Lucie Večeřová, Bára Horčičková, Michaela Pecháčková a Bára Holzknechtová.
Hlavní postava Alice je scénicky definována vztahem k vodě, o čemž svědčí již názvy písní: Řeka snů, Voda má rozpuštěné vlasy, Dívka u řeky nebo Dravé ryby. Vše, co voda může člověku přinést i vzít. Alici vzala oba její rodiče. Deutsch proklamoval, že chtěl do díla promítnout svůj obdiv k Suchému, ale i k Máchovi, Erbenovi a Werichovi. Jsou zde pochopitelně i aluze na Alenku v říši divů Lewise Carrolla. Alice projde zrcadlem, potká své alter ego a díky tomu pochopí letité křivdy. Deutsch by se chtěl odlišit od komerční linie českého muzikálu – kontemplativní a snově zádumčivý tón jeho divadelní hry s hudbou a zpěvem, jak Deutsch svou hru raději nazývá, by tomu do jisté míry snad i nasvědčoval.
Přiznám se nicméně, že jsem prvou polovinu představení trochu řešil problém, do jaké receptivní úrovně přepnout. Svůj problém jsem nevyřešil, tak jsem dílo začal brát jako muzikál – přece jen k němu má hra nejblíž. To by pak herci a zpěváci museli lépe zpívat. Ostatně i hrát a tančit, ale to by se ještě dalo prominout. Manko ve zpěvu však bylo nepřeslechnutelné. Příběh sám, introspektivní, adolescentsky zádumčivý, seversky potemnělý – za sebe bych jmenoval ještě Andersenovu vílu –, má nesporně sympatické rysy, ale jaksi to všechno nikam nevede. Jiří Suchý pro začátek letošní sezony propůjčil svůj dům divadelní kumpanii, která jej sice vzývá co svůj vzor, ale k jeho poetice se ani vzdáleně nepřibližuje. Semaforská poezie, ironie, vtip i ono zrnko soli? Jako by se vše utopilo ve vodě, která je spíš mrtvá než živá.
EMD Production Praha – Milan Deutsch, Simona Maierová, Nikol Fischerová, Amy Winehouse: Alice, Alenka a voda živá. Režie, dramaturgie a světla Ivo Šorman, choreografie Klarisa Pivodová, scéna Milan Deutsch, kostýmy Eliška Peroutková, producent Denisa Vacková. Původní premiéra 6. září 2018 v Divadle Semafor.
Komentáře k článku: Co voda může přinést i vzít
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
