Ambrózie
Od okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že Michal Ambrož zemřel, mi hlavou procházejí jakési oživlé diapozitivy, samy od sebe, od probuzení až do pozdního večera.
Momentky, situace, často nijak zvlášť důležité. Někdy nedávné, jindy staré třeba třicet let. Kromě obrázků ze společného klábosení, zkoušení, cestování a koncertování se často týkají jídla a pití.
Dáme si na pumpě hot dog, nebo bagetu Chlebíčkový labužník? Jak bychom obodovali tohoto španělského ptáčka – zvlášť maso, omáčku a přílohu? Ještě jednu malou plzeň, nebo rovnou už kávičku? Kdysi mně telefonoval, že pro kapelu na soustředění v Okrouhlici objednává v místní hospodě pstruhy. A když jsem mu řekl, že jím všechno, naštval se. Všechno? Takhle mluvím o pstruhovi?!
Občas si ze mě dělal legraci, že jsem intelektuál. Ale on sám byl podle mě intelektuál v nejlepším smyslu. Bavili jsme se třeba o hloupostech a za chvíli o Avarech nebo barokní hudbě. Já jsem prosazoval Rameaua, on Lullyho…
S Jasnou Pákou jsme spolu naposledy hráli na jaře v Divadle Archa a podle mnoha lidí to bylo mimořádné. Pár dnů předtím žádalo publikum v Jablonci přídavek nečekaným nekonečným skandováním: Mi-chal Ambrož! Mi-chal Ambrož!
Náhodou jsem zažil i poslední velký koncert Hudby Praha na srpnovém festivalu v Brně. Přizvali mě ke dvěma písničkám, takže jsme pěkně dováděli s Michalem v plné formě. Předtím jsem je ale oficiálně uvedl pomocí svého oblíbeného vtípku: Jestliže se olympští bohové živili nektarem a ambrózií, zdrojem ambrózie pro nás smrtelníky je tady… Michal… Ambrož! Hahaha.
Zůstaly po něm krásné, silné, drzé, drsné, vtipné i dost ponuré písničky. Ale v tomhle případě nejde vůbec jenom o písničky jako perfektně poskládaná slova a zvuky. Jde o médium schopné potěšit, inspirovat a spojovat spoustu lidí, kteří by k tomu jinak možná neměli důvod. Na pohřbu mi to došlo – Michal vytvořil neformální svobodomyslné společenství. Různorodé, mezigenerační. I proto budu ve vzpomínání pokračovat zbytek života. To nepřejde.
Poslední, co jsme společně nahráli, je čerstvé EP Jasné Páky Starej bejt každej neumí. V jednom songu tam s Michalem unisono povykujeme o bandě komediantů táhnoucích věky za chvilkou věčnosti. Jsem vděčný osudu, že jsme zrovna tohle ještě stihli.
Petr Váša
P. S.: Koukám do slovníku, že ambrosios znamená nesmrtelný. Aha.
Komentáře k článku: Ambrózie
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)