Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Anketní čtení v době koronavirové

    Při reflexi divadelních ocenění a bilančních anket bývá pozornost upřena na stupně vítězů. Víme sice, že hlasování o nich – jak vždycky připomíná Karel Král při předávání cen České divadelní kritiky (a dříve Radoků) – je vlastně trochu hra, v níž má nikoli malou roli náhoda, ale stejně reflektory svítí především na ty, kteří slaví prvenství. Škoda, protože čtení v žebříčcích letošních anket časopisu Svět a divadlo nebo webu i-divadlo může být v mnoha ohledech i zajímavější než jednotlivá vítězství. A v době koronavirové je na něj čas.

    Někdy je třeba zajímavé si všimnout toho, kdo hlas nedostal. Zvlášť když se jedná o scénu tak vyhlášenou, jako je Divadlo Na zábradlí. Před rokem mu přiřkli recenzenti vítězství v kategorii Inscenace roku (Bernhard: Mýcení, režie Jan Mikulášek) a mezi třemi nominovanými se ucházelo o titul Divadlo roku. Letos v anketě SADu nezískalo ani jediný hlas! A to v žádné z osmi kategorií. Ani v divácké anketě na i-divadle nebyla bilance přesvědčivá: 11. příčka kategorie Nejoblíbenější divadlo a v kategorii Nejlepší inscenace až 30. místo pro Mikuláškovy Persony (premiéra ovšem v prosinci 2018) a až 121. příčka pro Jařabovy Ladies no Gentlemen. Nový vizuál ani návrat k tradičnímu logu štěstí na scéně Divadlu Na zábradlí nepřinesly.

    Pozoruhodné je, jaké produkce Městských divadel pražských se nejvíce zasloužily o titul Divadlo roku. Z odborného hlasování totiž paradoxně nejlépe vychází „okrajový“ repertoár divadla Komedie: Vladař v režii Anny Klimešové, obě inscenace Michala Háby (Nepřítel lidu, Sláva a pád krále Otakara), muzikál Lazarus, taneční inscenace Lenky Vagnerové Panoptikum. Do čela kritického žebříčku pronikli jejich herci: Erika Stárková (Lazarus), Radka Fidlerová a Martin Pechlát (Sláva a pád krále Otakara), Miloslav König (Nepřítel lidu). Komedie si ale překvapivě dobře vede také v divácké anketě na i-divadle, i když nejvíce hlasů patří přirozeně inscenaci Bowieho muzikálu a jeho interpretům.

    Na scéně ABC uspěla v obou anketách dle očekávání Kushnerova americká sága Andělé v Americe v režii Michala Dočekala a úctyhodná herecká práce jejích protagonistů: Salzmannové, Pavelky, Dvořáka, Havlínka… Kromě ní diváci na i-divadle ocenili také Dočekalovu režii Romea a Julie. A pak dlouho nic.

    V Městských je to „hop nebo trop“ a kupodivu zrovna nevyšly sázky na jistoty. Zcela nepovšimnuta zůstala Dočekalova inscenace Smrt obchodního cestujícího a její divácký magnet Miroslav Donutil v hlavní roli. Drábkova režie Revizora s Pavlou Tomicovou a Radokova inscenace Havlovy Žebrácké opery nestály kritikům ani za jeden hlas a na i-divadle se obě ocitly na čelných místech mezi Propadáky roku.

    Práci Činohry Národního divadla ocenila kritika jedním hlasem, jako by chtěla říct, že s výjimkou Erbenovy Kytice v režii dua SKUTR, kterou poslala mezi nominované, to opravdu není nic moc. Recenzentům stála za pozornost ještě příležitostná Sametová simulace v režii Jiřího Havelky, na které Národní divadlo spolupracovalo s divadlem Vosto5. Inscenace šéfa činohry Daniela Špinara Oběd u Wittgensteina získala jediný přátelský hlas a stálý režisér první činohry Jan Frič sklidil úspěch na úplně jiné scéně – za intimní práci Burnout aneb Vyhoř! pro A studio Rubín. V diváckém žebříčku suverénně vyhrála Kytice titul Nejoblíbenější inscenace, ale jinak je zřejmé, že zdejšímu repertoáru se v hledišti moc nefandí. Nakonec Špinar svoji vizi ideálního divadla zveřejnil nedávno na Facebooku – bez diváků i recenzentů, jak to zařídil koronavirus při premiéře inscenace Stát jsem já.

    Tři významné pražské scény zdaleka nejsou jediné, které lze podobné anketní vivisekci podrobit. Aniž bych ji přeceňovala, zdá se mi, že kombinace kritického a diváckého hodnocení přece jenom dává nějakou – občas i dost překvapivou – zpětnou vazbu.


    Komentáře k článku: Anketní čtení v době koronavirové

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,