Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Ať žije Spejbl! Taťulda slaví stovku

    Slavný pan Spejbl slaví v roce 2020 stovku, devadesátiny mají loutky Máničky a Žeryka. Pětasedmdesát let působí Divadlo Spejbla a Hurvínka v Praze a pětadvacet let již má svoji adresu v Praze 6 Dejvicích. A letos v červenci uplyne také devadesát let od vzniku první nahrávky Josefa Skupy se Spejblem a Hurvínkem pro značku Ultraphon (historického předchůdce Supraphonu). Protagonisté Divadla Spejbla a Hurvínka mají stále velkou spoustu příznivců! České loutkářství je i v mezinárodním kontextu výjimečné a tvůrci, kteří spolupracovali a spolupracují s Divadlem Spejbla a Hurvínka v průběhu uplynulých sta let, jsou toho důkazem.

    Do dějin českého loutkářství vstoupila postava Josefa Spejbla přesně před sto lety. Autorem loutky je Josef Skupa, který značnou část svého života prožil v Plzni, kde také spolupracoval s řezbářem Karlem Noskou. Spejbl to ale zpočátku neměl vůbec jednoduché. Jeho popularita šla ruku v ruce s jeho vzhledem, a tak diváci, kteří mohli loutku společně s Kašpárkem vídat na jevištích od roku 1920, vítali především humorné až satirické scény. Vše se změnilo v roce 1926 s příchodem Spejblova jevištního partnera Hurvínka. Josef Skupa celé roky cítil, že dvojice Kašpárek a Spejbl není zrovna ideální. Do světa loutek tedy vstoupil Hurvínek, Spejblův neposedný syn.

    Hurvínek se Spejblem vytvořili skvělý tandem a rychle si získali popularitu mezi obecenstvem všech věkových vrstev. Základem představení se stal dialog otce a syna a na konci dvacátých let minulého století vystoupily obě loutky z jeviště do rozhlasového éteru. Nezůstalo ale jen u vtipných dialogů pro rozhlas, Josef Skupa s loutkami natáčel gramofonové desky a vydával knihy. Jejich popularita rostla tak strmě, že Skupa v Plzni v roce 1930 založil českou profesionální loutkovou scénu, kterou nazval Divadlo Spejbla a Hurvínka. Jenže obliba obou loutek byla tak obrovská, že se jim Plzeň stala malá. Skupa s nimi cestoval po celé republice a několikrát vystoupil i v zahraničí. Zlom přinesla 2. světová válka, během níž byl Josef Skupa v roce 1944 zatčen gestapem a divadlo bylo zrušeno. Po válce se Skupa usídlil v Praze, kam přesunul i divadlo, které existuje dodnes. Ke Spejblovi a k Hurvínkovi po čase přibyly i loutky Máničky, její starostlivé bábinky Kateřiny a psíka Žeryka. První gramofonová nahrávka se Spejblem a s Hurvínkem vznikla v červnu 1929 v Berlíně. Vyšla na značce His Master´s Voice. Jde o parodii písničky Sonny Boy. První nahrávka Josefa Skupy se Spejblem a s Hurvínkem pro tuzemskou značku Ultraphon (historického předchůdce Supraphonu) je z 31. července 1930 a jde o Pohádku o chcíplé vodě. Další nahrávky vznikly v listopadu 1930 pod názvem Hurvínkův dějepis.

    Hurvínek, Žeryk a Spejbl, ikony českého loutkářství. Foto: archiv

    V roce 1951 byl přijat do Divadla Spejbla a Hurvínka tehdy čtyřiadvacetiletý Miloš Kirschner. Už od roku 1952 interpretoval hlavní role. V roce 1956 ho profesor Josef Skupa jmenoval svým nástupcem. Teprve v roce 1966 byl Miloš Kirschner jmenován ředitelem divadla. Pod jeho vedením se dál vyvíjel charakter dvojice loutek Spejbla a Hurvínka. Kirschner přijal tradici a současně přišel s inovacemi jevištními a tematickými. Na rozdíl od Skupy interpretoval své role i v cizích jazycích. Za čtyřiačtyřicet let navštívilo Divadlo Spejbla a Hurvínka třicet zemí. Miloš Kirschner významně rozvinul i spolupráci Divadla S+H se Supraphonem. Spejbl a Hurvínek hlasem Miloše Kirschnera poprvé promlouvají v nahrávce podle textu Josefa Barchánka: Spejbl básníkem a Čím bude Hurvínek. Jde o nahrávky ze studia Mozarteum ze 14. února 1957.

    Pokračovatel interpretace Spejbla a Hurvínka Martin Klásek do divadla nastoupil v šestnácti letech jako technik. Zakrátko však dostal nabídku stát se členem uměleckého souboru. Debutoval v roce 1974 v dětské hře Hurvínek mezi broučky. Od roku 1982, po několikaleté pauze, začal pravidelně alternovat Miloše Kirschnera. Po Kirschnerově smrti v roce 1996 se stal jeho nástupcem a později i šéfem uměleckého souboru Divadla S+H. Martin Klásek poprvé spolupracoval se Supraphonem v nahrávce z roku 1997 pro CD Hurvínek mezi Přemyslovci.

    Loutkoherec, dramaturg, režisér a autor Ondřej Lážnovský působí v Divadle S+H od sezony 2009/2010. S interpretací Spejbla a Hurvínka debutoval ve svých dvaačtyřiceti letech 3. října 2017 v inscenaci Heleny Štáchové Hurvínek v Hajanech. Lážnovský je mimo jiné podepsán pod scénáři představení Dějiny kontra Spejbl a Hurvínkovo přání. Lážnovského hlas spolu se Skupovým, Kirschnerovým a Kláskovým zaznívá na bilančním albu Ať žije Spejbl, které na jaře 2020 ke 100. výročí loutky Spejbla vydal Supraphon.

    • Autor:
    • Publikováno: 14. dubna 2020

    Komentáře k článku: Ať žije Spejbl! Taťulda slaví stovku

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,