Ať žijí…
V dubnu tohoto roku vydal Supraphon ke stým narozeninám Spejbla v pořadí již čtvrté CD z cyklu Ať žije. Prvním oslavencem byl v roce 2015 pes Žeryk, který slavil osmdesát pět let, rok na to slavil devadesát let Hurvínek, v roce 2018 měla výročí osmdesáti osmi let Mánička a rok 2019 využil Supraphon k připomenutí devadesáti let zvukových nahrávek dua S + H.
Původní dřevěné loutky vyrobili Gustav (Hurvínek) a Karel (Spejbl) Noskovi Foto archiv
Zbývá tedy už jen paní Kateřina (Kateřina Hovorková), Mániččina bábinka, která je loutkou nejmladší a poprvé se objevila ve hře Past na Hurvínka v roce 1971. Příští rok oslaví padesátku…
Ale zpět ke stoletému Spejblovi. Na podzim roku 1919 obdržel řezbář Karel Nosek Skupův návrh na novou loutku, která podle vzpomínek u Skupy vzbudila spíše rozpaky, téměř až odpor. Jméno loutky nebyl schopen s jistotou vysvětlit po letech ani sám Skupa. Tvrdil, že jméno Spejbla i Hurvínka vzniklo spontánně, což trochu vyvrací děkovný diplom Karlu Kovalovi-Šlaisovi za autorství jmen loutek z roku 1955.
Ani přesné datum Spejblova prvního vystoupení není známé. Byl to opět asi podzim roku 1920 na scéně v Řemeslnické besedě v Plzni v roli cvičence na hrazdě v přídavku dnes neznámého dětského představení. Nejprve hrál „druhé housle“ vedle hlavního Kašpárka, teprve později si v kabaretních představeních pro dospělé získal své plnohodnotné místo na slunci. Podle záměrů Skupy byl jakousi esencí směšností a slabostí obyčejných lidí. O šest let později přibyl Hurvínek (původně asi pod jménem Spejblík nebo Spejblátko), který se stal Spejblovým synem.
Obě loutky podle tradice mluví jeden herec. Vedle duchovního otce S + H profesora Skupy se od roku 1951 připravoval na převzetí pomyslné štafety člen Divadélka Spejbla a Hurvínka Miloš Kirschner. Jak se uvádí v dobře vybaveném bookletu k CD, díky Kirschnerovi tehdy loutky poprvé promluvily i cizími jazyky a postupně docházelo ke změně charakteru postaviček do poloh filozofujících klaunů. Třetím interpretem byl dlouholetý člen divadla Martin Klásek. Jako čtvrtý interpret Spejbla a Hurvínka (od roku 2017) se na CD představuje autor aktuálních scének, dramaturg S + H a také režisér Ondřej Lážnovský.
Výběrové CD Ať žije Spejbl! obsahuje jedenáct scének vybraných napříč historií loutky. Tři s Josefem Skupou, tři s Milošem Kirschnerem, tři s Martinem Kláskem a dvě zbrusu současné s Martinem Kláskem a Ondřejem Lážnovským. Nejstarší ukázkou z repertoáru Josefa Skupy je Ranní tělocvik u Spejblů z roku 1941. Tento, ale i více populární a mnohem starší záznamy, jako například Spejblova výchova z roku 1929, Pohádka o chcíplé vodě z roku 1930 či Popletené písničky opět z roku 1929, vyšly již na Skupově kompletu pěti CD vydaných Supraphonem v roce 2007. Slavný skeč autorů Josefa Skupy a Ladislava Kháse Užovky z roku 1953, ale i stejně starý Barchánkův Spejblův zeměpis jsou hitem mnoha generací posluchačů a jejich uvedení na tomto gratulačním CD právem zaujímá první místo.
K nahrávkám ze sedmdesátých let, podle mne vrcholně invenčního Kirschnerova období, vévodí oblíbená Spejblova árie s Nelly Gaierovou v roli učitelky Zpěvanky Půltónové, kterou spolu s Milošem Kirschnerem napsal v roce 1975 Vladimír Straka. Prvně byla Supraphonem vydána na CD v roce 1999 v reediční řadě S + H č. 12 spolu s „hororovým muzikálem“ Spejbl versus Dracula. Rovněž tak Kirschnerovo a Barchánkovo Nádraží u Spejblů z roku 1970 je známé z CD Legrácky a drobničky ze Spejblovy mošničky S + H č. 10. Co však na CD ještě nikdy nevyšlo, je čtyřminutová scénka O Lásce z roku 1980, která je obsahem namířena spíše k „dospěláckým“ uším. Ale pozor, neplést si se stejně pojmenovanou banální scénkou z pera Heleny Štáchové v podání Martina Kláska a autorky z roku 2018!
Kláskovu éru reprezentuje známá příhoda Malý stan z Hurvínkových večerníčků – jaro-léto (2004) a „nová“ Hurvínkova Zlatá zebra, tedy přesněji část s názvem Dopravní značky autora Františka Nepila (2007), jejíž původní podoba se v Kirschnerově uvedení objevila už v osmdesátých letech jak na deskách, tak v rozhlasovém vysílání pro školy. Součástí unikátního projektu byl tehdy i tištěný sešit s úkoly a dalšími informacemi.
Speciálně pro toto CD bylo Martinem Kláskem napsáno a zahráno ohlédnutí do historie vzniku obou hlavních dřevěných protagonistů nazvané Proč jsme se tu ocitli? Samotný závěr se dvěma nejnovějšími výstupy Novoroční přání a tak trochu narychlo spíchnuté retrospektivně laděné žvatlání Hlas pro Spejbla a Hurvínka patří generaci nastupujících interpretů. Ondřej Lážnovský tu po boku Martina Kláska nechává nahlédnout do své „hlasové kuchyně“. Podobně jako nová představitelka Máničky a paní Kateřiny loutkoherečka Marie Šimsová, která je členkou souboru od roku 2004 a Máničku mluví od roku 2016, slibuje „nová parta“ nejen tradiční hlasovou kontinuitu geniálního Miloše Kirschnera a svůj vlastní generační pohled na humor, ale i jistý esprit v dramaturgii nových scének. S talentovaným hlasem Marie Šimsové se v podobně laděném gratulačním CD paní Kateřině setkáme, doufejme, příští rok.
Ať žije Spejbl! Ke 100. narozeninám gratulují: Josef Skupa, Miloš Kirschner, Martin Klásek, Ondřej Lážnovský. Supraphon 2020, 74:20 min.
Komentáře k článku: Ať žijí…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
