Články autora: Arnošt Goldflam
Jak jsme v Prostějově začínali
Po JAMU jsem dostal nabídku do Satirického divadla Večerní Brno, kde jsem byl hluboce nespokojen a nešťasten. Byl jsem pevně rozhodnut odtamtud prchnout a to jsem v půlce sezony taky udělal, i když jsem nevěděl, kam jít.
Arnošt Goldflam: Tatínek a divadlo
Dobrý večer, moje milé děti! Tak si představte, co se zase jednou přihodilo! Vy jste byly úplně malé, v postýlce jste ležely a maminka s vámi byla pořád doma a napájela vás mlíčkem a vy jste cucaly a cucaly, no a pak jste zas spaly nebo někdy taky řvaly.
Hazard, nebo veřejná služba? (No. 10)
DN jsou rozhodně potřebným periodikem pro odbornou veřejnost. Možná – což se i částečně děje – by se mohl rozšířit jejich záběr na kulturní dění obecně a na úlohu kultury (např. i dramatickou literaturu apod.).
Alexej N. Tolstoj / Eva Borisová: Zlatý klíček
(Městské divadlo mladých Ostrava, režie Karel Dittler, premiéra 29. prosince 1948, zhlédnuto v roce 1949 v Loutkovém divadle Radost, Brno)
Nezapomenutelná Vidlařka, Eva, Truda a jak se jí různě říkalo…
Já jsem ji poznal už v šedesátých letech, když se s námi, takzvanou Brněnskou Bohémou, které byla souputnicí, účastnila řady happeningů a jiných akcí, chodila na výlety a přátelili jsme se, byla s ní ovšem vždycky taky její sestra Madla.
Divadla v karanténě (XIV)
Je to rok, co se poprvé zastavila země a s ní divadla, která až na krátkou epizodu zůstávají zavřená dodnes. Ke smutnému výročí jsme se 5. března zeptali konkrétních tvůrců, jak žijí, co dělají, na co myslí a jestli vidí nějaký konec trudného stavu. Pokračujeme...
Karel Poláček: Okresní město
13/2020 Surrealisté by to asi nazvali určujícím setkáním. Tedy by to asi bylo určující setkání s nějakou knihou nebo autorem.
Tatínek a divadlo
6/2020 Dobrý večer, moje milé děti! Tak si představte, co se zase jednou přihodilo! Vy jste byly úplně malé, v postýlce jste ležely a maminka s vámi byla pořád doma a napájela vás mlíčkem a vy jste cucaly a cucaly, no a pak jste zase spaly nebo někdy taky řvaly. A (Pokračování...
Nakonec o Pezzovi
7/2019 Když Jirka Pecha zemřel, dozvěděl jsem se to od Břeti Rychlíka, který se všechno dozví první. Sotva jsem si stačil uvědomit, co se to vlastně přihodilo, ani jsem si pořádně nesrovnal v hlavě své pocity, už mi volali z nějakého rozhlasu, abych na Pezzu vzpomněl nějakou pěknou...
Josef Kovalčuk, na kterého nezapomenu
21/2018 O vzpomínku na Josefa Kovalčuka a Hanácké divadlo jsme požádali ještě dalšího významného přímého účastníka dějů nanejvýš zaznamenání hodných. Aby se na ně nezapomnělo.
První máj – divadlo mého dětství
9/2018 Povídka prvomájová
Borňák
3/2017 – tak někdy býval přátelsky nazýván Jan Borna, režisér a básník. Obojí je pravdou. Borna byl donedávna režisérem Divadla v Dlouhé, vlastně řadu let.
Pořád dokola
Co vedlo radní v Šumperku, že odvolali vedení divadla prakticky ze dne na den, nevím. Ale je to gesto arogantní, nevzdělané až buranské...
Otevřený dopis p. Varyšovi prostřednictvím DN…
A proč zrovna Vy jste ten, kdo je nám partnerem a posuzovatelem, navíc takto přiblblým způsobem a formou, to tedy opravdu nevím.
Arnošt Goldflam píše Vojtěchu Varyšovi (No.2)
Že se zrovna Vám něco nelíbilo, to pro mě neznamená zhola nic, neb jsem již od Vás četl několik kritik a vždy jsem se podivoval jejich nekompetentnosti a hlavně jsem se z nich nic nedozvěděl a nijak nepoučil.
