Články autora: Dominik Melichar
Divadelní tramping (No. 6)
Kdyby tento text mohl mít titul jiný než festivalový, byl by to: Velká uhlíková stopa.
Divadelní tramping (No. 4)
Festival se ve své polovině tradičně, na dva dny, přesunul do prostor divadla Komedie.
Wernischáž
Na začátek je třeba přiznat, že ona nápaditá slovní hříčka v titulu recenze bohužel není z mé hlavy. Jmenovala se tak amatérská inscenace gymnazistů v Ústí nad Orlicí (derniéra 2017), rovněž kolážovitě pracující s dílem Ivana Wernische.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Člověk člověku člověkem
Z pohledu Pražana oblibujícího si divadelní umění je docela dobrý zvyk některých regionálních scén přivážet sem koncentrovaně tzv. minipřehlídku toho nejlepšího/nejpozoruhodnějšího, co na svých jevištích v poslední sezoně připravili. Jihočeské divadlo za tímto...
…Tři tečky… (No. 6)
Loutky vs. figurky... O včerejších produkcích na piazzetě Národního divadla.
…Tři tečky… (No. 4)
Sólo pro jednoho velmi trpělivého psa.
…Tři tečky… (No. 1)
Reportáž z právě probíhajícího festivalu ...příští vlna/next wave... BTW dospívání. K nejnovějšímu projektu spolku Pomezí Climax.
Jak opustit Rusko
Když za sebou Dušan D. Pařízek v roce 2012 naposledy zavřel dveře divadla Komedie, kde pod značkou Pražské komorní divadlo vybudoval nejen na tehdejší poměry nevídaně originální a především herecky, režijně i dramaturgicky komplexní scénu, dozajista tušil, že končí něco...
Restart divadelní sítě
nad celosezonním hostováním Činoherního studia v Komedii
Refresh koše
/Několik poznámek k publikaci Neoficiální drama z komunistické totality/
Mezi Čechy domov můj (No. 6)
O smrti se nemluví do té doby, než přijde. A nejlíp ani potom ne, píše Linda Straub v anotaci ke svému nejnovějšímu projektu Odkaz pod hlavičkou Spielraum Kollektiv, částečně vycházejícího z jejího staršího projektu.
Prezident a jeho suita očima divadelníků
I kdyby se nejnovější počin Depresivních dětí ocitnul v zapomnění dřív než český prezident a jeho suita, dvě souvislosti by se do dějepisu českého divadla 21. století zapsat mohly... O inscenaci Jakuba Čermáka Očistec si zaslouží každý.
Nezapomenutelná žena
Aniž bychom znali jméno či dílo Sylvie Plath, titul nové inscenace Studia Hrdinů Manželka publikovaného básníka, která je životem této americké básnířky inspirována, dokáže provokovat. Evokuje ženu v podřízeném stavu, ženu, která je tu „jen“ proto, aby pečovala o...
Stefano Mancuso, Alessandra Viola: Vnímavá zeleň
Citlivost a inteligence rostlinného světa (Malvern, 2018)
Válka se psy
Román Jacka Londona Volání divočiny patří do rodiny těch děl, v nichž se vinou lidského konání něco nebo někdo vymkne svým tvůrcům z kontroly a začne ohrožovat lidstvo.
Jak (ne)obcovat s fanziny
Pokud už se vědecká nebo poučená obec pouští do interpretace období tzv. normalizace ve vztahu k umění nebo publicistice, prakticky vždy skončí u opozice „oficiální“ a „neoficiální“ scéna, případně doplní „šedou zónu“ jakožto zvláštní hybrid, v němž se oba...