Články autora:
Krásný, ale plochý svět
Městská divadla pražská uvedla v české premiéře dramatizaci slavného sci-fi románu Aldouse Huxleyho Krásný nový svět (česky též Konec civilizace). Britský autor v něm představil svou vizi dystopické budoucnosti. Zkonstruoval společnost striktně hierarchizovanou pomocí...
REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 2)
Statický pohled do vykloubené doby.
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 15)
O medvědech a lidech.
Poslední komentáře
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
- on Divadlo jako škola lidskosti Úsilí krok za krokem otevírat možnosti mezilidské…
- on Zemřel Milan Sládek Dovolte mi, prosím, projevit upřímnou soustrast. L…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 6)
Hledání smyslu v lavině polystyrenu. Reportáž z festivalu Malá inventura, tentorkát o Happy hour.
Láska a manipulace
Na ochozu nad podmanivě nasvíceným jevištěm Venuše ve Švehlovce svítí nápis: This performance makes you ready for love and death. Ještě před začátkem představení tak Depresivní děti vysílají jasný signál, že v nové inscenaci Jakuba Čermáka Modrovous Revival nepůjde o nic...
Je to o zaujetí postoje (No. 3)
Stačí, abychom tu byli.
Je to o zaujetí postoje (No. 2)
Pozor na očekávání. Festivalová představení jsou zvláštní událostí. Pocit, že se účastníte něčeho jedinečného a exkluzivního dosahuje nebývale vysoké intenzity, zvlášť, když se jedná o hostování zahraničního souboru.
Odtud už nemáš kam jít
Vesnice, v níž se zastavil čas. To jsou Želary. Každý, kdo by z nich chtěl odejít, se nakonec nevyhnutelně vrátí nazpět. Stejně jako ozvěna, která se neodbytně odráží od vrcholků hor.
Ztraceno v intermezzu
Dovolím si na začátek malou, ale vhodnou odbočku. Nedávno vyšel v rubrice KritikLabu v Divadelních novinách text mého spolužáka Vojty Vosky o jedné z nedávných premiér ústeckého Činoherního studia.
Rafinovaná rebelka s příčinou
Co se vám vybaví, když se řekne Marie Antoinetta? Palác Versailles s jeho opulentní okázalostí, rozmařilé, nezodpovědné utrácení francouzské královny, anebo její (ne)slavný konec pod ostřím gilotiny?
Vánoční besídka pro liberecké diváky
Dlouho jsem přemýšlela, jak recenzi liberecké inscenace Komedie o narození Páně pojmout. Nakonec jsem rozhodla přiznat, že se mi do psaní moc nechtělo. A na úvod se pokusím vysvětlit proč.
Užitečný idiot Orgon
Molièrova komedie Tartuffe se na repertoárech českých divadel objevuje velmi často. Zřejmě proto, že téma přetvářky neztrácí na aktuálnosti.
Kdo se bojí intimity? aneb Albee ztracený v prostoru
Drama Edwarda Albeeho, v němž se dva manželské páry scházejí na večírku, překypuje vypointovanými dialogy a nemilosrdnými slovními přestřelkami, a nabízí tak výrazné herecké příležitosti.