Články autora: Hana Frejková
L. Bernstein / S. Sondheim: West Side Story
(film, režie Jerome Robbins a Robert Wise, USA 1961)
Jen tak cestou z divadla (No. 33)
Být u toho, když se to děje, je významné... O divadelní festivalu Od svědectví k podobenství, který se konal 6. června v Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny.
Jen tak cestou z divadla (No. 32)
Podívejte! Takhle bude vypadat naše směřování... Byla jsem na premiéře filmu Běžná selhání. Jsou na něj rozporuplné reakce, a tak jsem si řekla, že...
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
- on Divadlo jako škola lidskosti Úsilí krok za krokem otevírat možnosti mezilidské…
- on Zemřel Milan Sládek Dovolte mi, prosím, projevit upřímnou soustrast. L…
Jen tak cestou z divadla (No. 31)
Minulý víkend jsem byla na představení studentů z Přírodní školy na nádraží Praha-Bubny v Památníku ticha.
Válka…
Musím se přiznat, že tato válka mě skutečně dostala na kolena. Začaly se mi vracet vzpomínky na dětství, na vyhnanství, v němž jsme se ocitly s mámou po procesu se Slánským, kdy byl táta popraven.
Lockdown
Nařízení, povinnost, ochota, dobrovolnost, kolaps, vyčerpání, vakcinace, svoboda, totalita – pojmy, které pronásledují každého z nás.
Jen tak cestou z divadla (No. 30)
Příšerná absurdní situace, kdy NAŠI vraždí NAŠE, kdy všichni se chovají tak, jak si v dané situaci povolí... O online premiéře inscenace Jiřího Havelky Očitý svědek v pražském Národním divadle.
Tak se ty staletý nánosy nahromaděj!
Jak se cítí v těchto dnech sedmdesátiletý pracující důchodce.
Barokní krajinou do údolí a zpět
Být se sebou tak nespokojen, / a přesto hledat východisko. / Dojít až za samý konec, až na doraz, / a přesto hledat víru... O multižánrovém festivalu Theatrum Kuks 2019.
Uklidit si dvoreček
13/2019 Už je to víc než rok, co se našly filmové záznamy procesu se Slánským. Do té doby jsem měla pocit, že jsem se s tím kruciálním okamžikem svého života jakž takž vyrovnala. Bohužel, byl to omyl.
Jen tak cestou z divadla (No. 29)
Inscenovat Topola je krkolomná věc - s jeho imaginací, fantazií, s jeho běsy a živočišnými atavismy aneb Topolův román Noční práce v dramatizaci Jana Mikuláška a Marty Ljubkové.
Jen tak cestou z divadla (No. 28)
Byl to výbornej nápad představit v Holmesovi moderního hrdinu s rozervanou identitou!... O premiéře Jařabova Podivuhodného případu pana Holmese v Divadle Na zábradlí.
Jen tak cestou z divadla (No. 27)
Byl to flashback totalitarismu, který vystrčil ten večer rohy, praštil nás přímo do očí, zašajnil… O večeru festivalu ...příští vlna/next wave...ve Studiu Paměť, který byl věnován ostravskému Absintovému klubu Les.
Ohlédnutí (III)
16/2018 Nakonec jsem se dostala do svého posledního, ale také nejdelšího profesionálního angažmá – do Kladna.
Ohlédnutí (II)
15/2018 Přijížděla jsem autobusem do Karlových Varů, tentokrát jako vystudovaná herečka. Koupil mě pan režisér Hugo Domes. Opět jsem si připadala dospělá, plná nadějí a očekávání. V autobuse městské dopravy jsem se poněkud ztrácela, nebylo to totiž tak jednoduché, bus se šplhal...
Ohlédnutí (I)
14/2018 Já jsem se narodila v lednu 1945 v Londýně jako dcera emigrantů, kteří tam utekli před Hitlerem. Bylo to už na samém konci války, ale přesto druhý den poté, co jsme s maminkou opustily porodnici v North Middlesex, spadla do oddělení s novorozeňaty bomba.
Jen tak cestou z divadla (No. 26)
V opuštěné černobylské vesnici žije zvláštní rodina – bába Prisia, její stále nemocná dcera Slava a přihlouplý vnuk Vovčyk... Stalkeři kyjevského divadla Zoloti Vorota v Městské knihovně v Praze.