Články autora:
O Vinohradech kdysi královských (V)
Poté co jsem se dočkala třetích narozenin, udělala jsem významný – asi vůbec nejvýznamnější – krok v životě. Vstoupila jsem do mateřské školy.
O Vinohradech kdysi královských (IV)
Loutkové divadlo Umělecké výchovy přežilo dvě světové války, ale začátek socialismu nepřečkalo. V polovině padesátých let zaniklo.
O Vinohradech kdysi královských (III)
Doba ve druhé dekádě dvacátého století byla neuvěřitelně převratná. Po velké válce – jak se říkalo první světové – došlo ke vzniku Československé republiky. Češi a Slováci se konečně dočkali vlastního samostatného státu.
Poslední komentáře
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14)Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114)Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena HončarivováMilá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935)A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935)Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935)Jsem s pochroumaným panem Tučkem v e-mailovém kont…
O Vinohradech kdysi královských (II)
Mezi Vinohradskou a Slezskou – s jednou frontou otočenou k Čechovým sadům – je Raisova škola, kam z Vinohradské ulice chodili kluci a ze Slezské my holky. Škola má ještě další vchod do mateřské školy z Šumavské ulice – proti zmíněnému parku. V křídle budovy ze Slezské...
O Vinohradech kdysi královských (I)
První kapitolu tohoto povídání jsem začala psát na začátku roku 2006, kdy náš vinohradský dům v Mánesově č. p. 1408 očekával sté výročí postavení.
