Články autora: Jan Hrušínský
V Národním s Macháčkem, Radokem, Pleskotem a Krejčou
Z archivu Hrušínských (VIII)
Do divadla míří Baťman!
Ve čtvrtek 5. prosince má v Divadle Na Jezerce premiéru česká novinka jednoho z našich kmenových autorů Petra Vacka Baťman.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936)Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena MašínováPro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16)Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf StärzDěkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
V Městských divadlech pražských
Z archivu Hrušínských (II)
Jan Kačer očima Jana Hrušínského
Když mi bylo třináct, poznal jsem Jana Kačera jako divák. Z vyprávění jsem věděl, že do Prahy přivedl řadu výtečných herců, se kterými slavil úspěchy v Ostravě. V polovině šedesátých let s nimi spoluzakládal skvělé divadlo v ulici Ve Smečkách.
Hazard, nebo veřejná služba? (No. 04)
Divadelních novin pod vedením Josefa Hermana si upřímně vážím, protože vnímají české divadlo v celém jeho širokém spektru a věnují svou pozornost všem tvůrcům české kultury bez ohledu na jejich právní subjektivitu.
Podpora kultury 1990–2023
Nejde mi o vyvolání sporu s konkrétními lidmi – chtěl bych jen poukázat na systém, který úzké skupině lidí umožnil, aby se v Praze, respektive v České republice, zmocnili možnosti rozhodovat o svých konkurentech a o veřejných prostředcích určených na celou českou kulturu....
Vždycky bude proti čemu demonstrovat
Je mi sedmašedesát a říkám si, že už mě máloco v životě překvapí. Pak se většinou nestačím divit. Podívejte se, jaký příklad dávají politici, které volíme ve svobodných volbách.
Mašíni
Rád bych uvedl několik poznámek ke vzniku hry i zážitku z premiéry Mašínů, které jsme uvedli v Divadle Na Jezerce.
Dvakrát o Blance Bohdanové (4. 3. 1930 Plzeň – 3. 10. 2021 Praha)
Vzpomínám si na náš poslední rozhovor po telefonu na podzim 2020. Přivezli nám zrovna na Jezerku z tiskárny knihu, kterou jsme vydali ke sto letům tátova narození.
Divadla v karanténě (XI)
Existenčně nejohroženější jsou divadla bez přímé vazby na veřejnoprávní rozpočty, která nemají zřizovatele, nejsou pravidelnými příjemci grantových dotací, bezmála rok jsou bez příjmů z představení, které tvoří základ jejich rozpočtu. Na podporu z programů COVID...
Ohlédnutí za sto lety českého divadla
20/2020 Pokora a úcta. Nechybí nám obojí? Dne 11. září 1937 píše E. F. Burian členu Osvobozeného divadla a otci sedmnáctiletého Rudolfa...
