Články autora: Ivan Žáček
Brněnská Svoboda?! (No. 2)
O představeních Deadtown Divadla bratří Formanů a Naše násilí a vaše násilí Mladinsko Gledališče Lublaň.
Brněnská Svoboda?! (No. 1)
Ve čtvrtek 24. května začal 9. ročník mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno. Denní zpravodajství zahajujeme představeními Opus I. francouzského Théâtre de la Massue a Elity Slovenského národního divadla.
Dějiny opery. Posledních 400 let (a pak šmytec?)
10/2018 Opera je divná. Ač má k životu daleko, nejdále ze všech druhů umění, ač její skomírající existenci bylo v dějinách neustále nutné revitalizovat koňskými dávkami okysličené krve, stále jaksi ne a ne umřít.
Mystik nadšílenství zoperněn
9/2018 Odvážný pokus Ivana Achera dostat na divadlo poslední prózu samorostlého českého filosofa, prozaika, básníka a dramatika Ladislava Klímy, Utrpení knížete Sternenhocha (1928), operou spíše není, než je.
Povedený snímek
7/2018 Snímek 51 je třetí a dosud nejhranější hra americké autorky Anny Ziegler (*1979). Po dvou amerických uvedeních na ni opravdový úspěch čekal až po uvedení v londýnském West Endu (Noël Coward Theatre, 2015) s Nicole Kidman v hlavní roli.
Boje o Dvořáka pokračují
5/2018 Nakladatelství Academia vydalo v loňském roce dvořákovskou monografii Antonín Dvořák, Reflexe osobnosti a díla, Lexikon osob významného českého muzikologa a hudebního kritika Milana Kuny, zakladatele časopisu Melodie a dlouholetého šéfredaktora periodika Hudební věda a mimo jiné...
Billy Budd jako Špinarův příběh mužské touhy
3/2018 I am an old man who has experienced much, zpívá kapitán Edward Fairfax Vere, nyní starý muž, jenž vzpomíná na léta napoleonských válek, na rok 1797, kdy velel válečné lodi HMS Indomitable, pronásledující francouzské revoluční loďstvo. Stejně tak lze o této klíčové postavě...
Dobře vržené kostky
2/2018 Inscenací s poněkud dlouhým názvem Kostky jsou vrženy aneb Don Juan a hlavně pocta Jaroslavu Ježkovi uzavřelo Studio Ypsilon svůj triptych, kam patří tituly posledních dvou sezon Swing se vrací neboli o štěstí a Varieté Freda A. aneb Chytání větru. Jsou to všechno hudební revue...
Břit bez ostří
20/2017 Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾ v Divadle v Dlouhé se pohybuje mezi sitkomem a muzikálem. Jediným jejím cílem je bavit.
Bayreuthský Lohengrin v Praze. Mesaliance
13/2017 Dílo Richarda Wagnera je velkolepé, stejně jako problémy, které jsou s jeho recepcí od počátku spojeny. Vezměme jen jeho antisemitismus, otevřeně vždy přiznávaný. Dnes, více než kdy jindy, celosvětový problém. Připomeňme, jaké tanečky provádělo vedení newyorské Met v...
Fraška o revoluci, která se nekonala
10/2017 Když Národní divadlo uvedlo 1. října 1912 v české premiéře komedii Mumraj, mystifikovalo své publikum: jméno autora uvedlo v ruském tvaru Lev Birinskij, aby vyvolalo zdání, že hra je napsána v ruštině.
Roman Janál: Když zpívám, necítím se jen zpěvákem
4/2017 Někdy v roce 1997 jsem zašel do Státní opery na Lohengrina. Není úplně nejlepší vizitkou, když vás v této opeře zaujme pouze Hlasatel. Ten však stál za to. Řekl jsem si, že si to jméno musím zapamatovat. A dobře jsem udělal. Ten mladý baryton se jmenoval Roman Janál. Když se...
Tosca z Barťáku aneb Jsou všude
4/2017 Francouzský režisér Arnaud Bernard, jemuž Národní divadlo svěřilo inscenaci Tosca, se rozhodl pojmout „ten největší z operních krváků“ jako studii policejní moci, bezbřehé, všepronikající a všeovládající.
Když operní konvence popraskají ve švech…
4/2017 …je to ukrutná švanda. Angažování Radima Vizváryho slibovalo nové inscenaci opery Gaetana Donizettiho Poprask v opeře minimálně nekonvenčnost, ne-li dokonce umělecké kvality.
Kam s ním? Na piedestal!
3/2017 Městské divadlo Zlín představilo druhou část baťovské trilogie – po prvním dílu, v němž se Dodo Gombár zabýval životem „otce zakladatele“ zlínské firmy Tomáše Bati. Tentokrát přišel na řadu Jan Antonín Baťa, jeho nevlastní bratr. Vzhledem ke vzniklé diskusi nad...
Třeskutá taškařice ve Stavovském
Chtěné, urputně dělané srandy bylo ve Stavovském divadle o premiéře Donizettiho frašky Poprask v opeře jak naseto... Viděl jsem, jak operní soubor prvé scény v republice dělá parodii. Ne na operní žánr, ne na Donizettiho, ale sám na sebe.
Cholera, revoluce, módní přehlídka
1/2017 Gorkého hra Děti slunce (1905) je jen stěží oním kýženým textem, který by mohl úspěšně prolomit dramaturgické mlčení soudobého českého divadla, obestírající osobu svého tvůrce, nesporně jednu z velkých postav nejen ruské literatury a dramatu prvé poloviny 20. století....
