Články autora: Jan Vodňanský
Nesouřadné vzpomínky (X)
10/2020 V roce 1981, kdy jsme měli zakázanou Prahu, Jihočeský a Západočeský kraj, vzal dvojici V + S pod svá křídla Svaz lidových hudebníků. To byla agentura, která zastupovala dechovky a folklorní soubory, ale nebála se ani polozakázaných písničkářů.
Nesouřadné vzpomínky (IX)
9/2020 Zážitky se míhají jako filmové flashbacky, vynoří se ze zapomnění a vzápětí mizejí. Stojíme s Petrem Skoumalem před premiérou S úsměvem idiota v úzké chodbě.
Nesouřadné vzpomínky (VIII)
8/2020 Počátkem jara 1997 se mi naskytla možnost vystoupení v pražském Divadle Na Prádle. Hned mi blesklo hlavou, co nabízel 19. duben toho roku. Genius loci non plus ultra: 70. výročí premiéry Vest pocket revue Voskovce a Wericha.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Nesouřadné vzpomínky (VII)
7/2020 Když se v rozhlase připravoval Silvestr 1964, svěřila nám Redakce pro děti a mládež – naši objevitelé Miluše Tikalová a Jaroslav Pacovský –, abychom jej se Skoumalem vytvořili. Nakonec byly programy dva. Jeden pro děti Na Silvestra v Helemichli, k němuž napsal scénář Pavel...
Nesouřadné vzpomínky (VI)
6/2020 Rok před svatbou s Jitkou Schánilcovou, již jsem přejmenoval na Luisu, jsme se rozhodli vydat na předsvatební cestu za oceán. Poznat kousek Ameriky byl spíš vedlejší motiv. Hlavním důvodem bylo setkání s Jiřím Voskovcem.
Nesouřadné vzpomínky (V)
5/2020 Podvedený pionýři Když jsme na jaře roku 1966 uváděli v Redutě naši hodinku v představení dvou autorských dvojic 2 × 2 aneb Recese Secese, čekala naše další vystoupení přestávka v délce jednoho roku. Já jsem totiž ze své vojny nemohl občas projíždět Prahou, jako Petr v...
Nesouřadné vzpomínky (IV)
4/2020 Zase to byla ruka Pavla Šruta, která mě kormidlovala životem a už mě nepustila.
Nesouřadné vzpomínky (III)
3/2020 Martin Porubjak blahé paměti, původce mojí „emigrace“ na Slovensko v čase totálních zákazů mého vystupování v Česku, byl opět rukou mého osudu.
Nesouřadné vzpomínky (II)
2/2020 Svatba V lednu 1977 vznikla Charta. K jejímu podpisu jsem se vyvíjel dalších deset měsíců. Dne 18. března téhož roku si beru za choť Jitku Luisu Schánilcovou. Zvolili jsme si vyšehradskou obřadní síň a prvního svědka – signatáře Charty Sergeje Machonina. S Petrem Skoumalem se...
Pověz mi, Táňo… aneb Moje swingová vzpomínka na Táňu Fischerovou
2/2020 Stalo se to v neděli 19. května loňského roku. Ten den Činoherní klub uváděl program S úsměvem idiota na vděčné časy a někdy jinak k padesátému výročí premiéry. Jako předposlední píseň před finálními Maršály jsem zařadil swingový duet začínající slovy: Pověz...
Jan Vodňanský: Nesouřadné vzpomínky (I)
1/2020 Vzpomínání Jan Vodňanského jsem nahrával na diktafon na jaře 2019. Pohybovali jsme se spolu napříč časem, a tak jsme nesouřadně zaznamenali vzpomínky na léta normalizace, postřehy z už svobodných roků devadesátých, řeč byla i o Vodňanského verzi Vest pocket revue V + W, o...
Už jim zase hráblo aneb Jak (ne)dopsat hru
2/2018 Povídka divadelní
Petr Skoumal – písničkář od piana
18/2014 Skladatel Petr Skoumal (7. března 1938 Praha – 28. září 2014 Praha) byl tichý gentleman, a možná i proto zůstával ve stínu proslulejších. Písničkář v saku u piana. Sypal z rukávu chytlavé melodické nápady, které okamžitě zlidověly, ať už v proslulých večerníčcích...
Prostě… jako chlap při práci VI
Profi-udavači i amatéři, kteří udávání měli jako dobrovolnou zájmovou činnost, nemohli v našich pořadech najít tu kýženou inkriminovanou větu, které by se chytili. Když mi pak ke zpestření prvního několikahodinového výslechu četli vyšetřovatelé StB...
Prostě… jako chlap při práci V
Velké obtíže představoval pro denuncianty opravdu nadlidský – nebo spíše nadsoudružský – úkol nachytat nás na hruškách, tedy na konkrétní slovo nebo vyslovenou větu.
Prostě… jako chlap při práci IV
Mezi častými návštěvníky našich premiér i repríz byl známý divadelní kritik Sergej Machonin. Jeho pozoruhodné recenze jsem četl v Literárkách už od gymnaziálních let. Najednou tu byl a zasvěceně si s námi povídal v divadelní šatně. Časem jsme se...