Články autora: Jana Soprová

Tichý křik Simone Weilové

2/2015 Režisér Jan Nebeský kabaret bytostně cítí – nikoli ten poklesle showbyznysový ani ten český prvorepublikově laskavý se švejkovským humorem, nýbrž onen meziválečný kabaretní tvar s ostrou příchutí, expresivní nemilosrdností, porcí filosofických myšlenek a několika...

Londýn bez vysokých podpatků

1/2015 Moje prosincové tažení do Londýna mělo už předem dané cíle (a většinou i přes internet koupené lístky). V Londýně sezona nikdy nekončí a ulice, stejně jako divadla, jsou nabité stále. I když málokdo je asi takový šílenec jako já. Tři a půl dne, šest představení.

She She Pop: Vstupujeme na neznámá území

22/2014 Už s třetím projektem přijela do Prahy německá divadelní skupina She She Pop. Tentokrát nejen v rámci festivalu Akcent v Arše, ale i jako součást PDFNJ. Skupina žen, které kdysi studovaly v Giessenu v Institutu pro aplikovanou divadelní teorii a zároveň zkoušely nejrůznější...

Radost na Štvanici

20/2014 I když to zpočátku vypadalo, že opuštěná vila na Štvanici poslouží jen jednorázově pro site-specific projekt Golem souboru Tygr v tísni, byla to první fáze delší divadelní cesty. K Tygrovi se na této cestě připojila veselá kompanie Geisslers Hofcomoedianten, která vyměnila...

Příběh z předměstí s romantickou příchutí

19/2014 Většina z nás patrně netušila, že existuje uruguayská dramatika. Existuje, a dokonce má i své divadelní ceny. Dramaturgyně Lenka Bočková pro Spolek Kašpar objevila a přeložila hru Estely Golovchenko Za časů tlustých krav, která několik takových ocenění získala. Komorní...

Pražská ani muk (No. 6)

Naposledy se vracím k Mime Festu, a to kvůli představení klauna a zároveň antiklauna, jak sám sebe pojmenovává Eric Davis alias Red Bastard.

Pražská ani muk (No. 5)

Mime Fest přivítal v české premiéře i další zahraniční hosty - a to Alexandra Neandera a Wolframa Bodeckera. Tato francouzsko-německá dvojice se přiznaně hlásí k odkazu Marcela Marceaua, u něhož oba dva kdysi pracovali jako asistenti.

Pražská ani muk! (No. 4)

V pondělí se festival přestěhoval z Alty do žižkovského paláce Akropolis. Prvním z cizinců, který tuto scénu vyzkoušel, byl Michael Trautman, jenž se přes čtyřicet let pohybuje na scéně jako klaun, mim, storyteller, kouzelník a kabaretiér.

Pražská ani muk! (No.1)

Mezi davy proudícími centrem Prahy, aby zahlédly mámivá světla videomappingů a instalací festivalu Signal, jsem zabloudila jen na chvíli. Raději jsme si odskočila do Alty nedaleko holešovického výstaviště, abych byla svědkem prvního pražského festivalu pantomimy Mime Fest....

Buďme veselí

15/2014 Plzeňský tvůrčí tým si vybral k činohernímu zahájení Nového divadla titul miláčka národa J. K. Tyla, který zemřel v Plzni v bídě. Navzdory svému osudu Tyl patří mezi nejvýznamnější a rozhodně nejpsavější české dramatiky minulosti. Je ovšem pochopitelné, že jeho hry...

Perseidy nad Letnou (No. 7)

Skupina belgických, francouzských a kanadských akrobatů - Compagnie du Poivre Rose vytvořila společně se svéráznou moravskou muzikantkou Ivou Bittovou projekt Le Poivre Rose (Růžový pepř).

Hronovská grilování 2014 (No. 7)

Tak nám ten festival nějak rychle skončil... Na závěr pár inscenací, které mě zaujaly - Jednabáseň: A teď tu tvou slabomyslnou… a Bubliny: Medvěd?!? Všechny díly denních reportáží z 84. Jiráskova Hronova najdete v sekci Seriály a blogy.

Hronovská grilování 2014 (No. 6)

Každoročně se čeká na nějakou festivalovou bombu. Letos vybuchla ve čtvrtek aneb O mafiánské opeře Il Congelatore – Zmrazovač Kočovného divadla Ad Hoc. Všechny díly denního zpravodajství z 84. Jiráskova Hronova najdete v sekci Seriály a blogy.

Hronovská grilování 2014 (No. 5)

Přiznám se, byla jsem okouzlena. A to souborem SoLiTEAter Praha, který přivezl Pochyby Johna Patricka Shanleyho. Druhá zajímavá byla inscenace hry Thorntona Wildera Dlouhý štědrý večer, kterého se ujala v Divadýlku na dlani z Mladé Boleslavi Kateřina Fixová.

Hronovská grilování 2014 (No. 4)

Dnes tedy slibované nonverbální divadlo aneb Česká amatérská pantomima žije a cítí se dobře.

Hronovská grilování 2014 (No. 3)

Místo Cooneyho oblíbené, leč tradiční komedie Rodina je základ státu jsem zvolila titul z off-programu, adaptaci Procházkova Kočáru do Vídně souboru Triarius z České Třebové aneb Vyjma krumlovského otáčivého hlediště jsem nic podobného nezažila.

Hronovská grilování 2014 (No. 2)

Zatímco na první tři nedělní produkce byly ohlasy nadšené, méně nadšené i odmítavé, Morfium sklízí jednoznačně kladnou odezvu aneb Nedělní program opět zkombinoval představení pro „lidi“ s produkcemi pro alternativce.