Články autora: Jan Dehner
Jubilejní Salcburk s koronou
Salcburský festival byl zahájen před sto lety (přesně 22. srpna 1920) představením Hofmannstahlovy hry Jedermann, hrálo se na náměstí a schodech před katedrálou.
Hudební divadlo po koroně (temné sci-fi)
8/2020 Zda a kdy bude obvyklá slavnostní Libuše, se zatím neví. Také proto bych se přimlouval pro následující organizační uspořádání: vzácní hosté a vipáci budou sedět v patřičných vzdálenostech, opatřeni rouškami.
Čelákovické glosy (No. 59)
Jako všechny produkce Rimini i tato sahá přímo do životních reálií, které ukazuje a nechává diváka jeho úvahám a představám, pro mě v tomto případě horrorovým.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Čelákovické glosy (No. 58)
Jan Dehner glosuje operní festival Opera 2020.
Čelákovické glosy (No. 57)
Poslední Pucciniho opera se dnes jeví spíše jako sled populárních árií než dílo s kontinuálním dějem.
Jejich starosti…
2/2020 Náhodou se mi do rukou dostalo mezinárodní vydání The New York Times, víkendové číslo 28.–29. prosince.
Čelákovické glosy (No. 56)
Festival skončil podobně, jako začínal – dramatem, v němž je divadelním prostředkem slovo, nikoli akce. Rozpětí od klasického k raně romantickému dílu, v obou případech interpretovaných z dnešní pozice.
Čelákovické glosy (No. 55)
Jan Dehner ve svém blogu již podruhé glosuje PDFNJ 2019. Neřekl bych, že je to sonda do našich svědomí (jak se píše v programu), ale spíše dlouhý kus s několika konci, ekologicky motivovaný, v němž chybělo už jen závěrečné zjevení blahoslavené Gréty.
Čelákovické glosy (No. 54)
Letošní PDFNJ začal pro mě už o den dříve představením To téma: Moc a bezmoc / Das Thema: Macht und Ohmnacht v provedení česko-německého nabroušeného kabaretu.
Ostravský nájezd na Prahu (No. 10)
Koncert Zásadní Xenakis přivezl do DOX+ skladatel a dirigent Petr Kotík se svým mladým mezinárodním orchestrem ONO (Ostrava New Orchestra). Koncert nahrával Český rozhlas.
Bayreuth ideologizovaný
18/2019 Po mnoha letech zase na wagnerovském festivalu, dříve na generálkách, teď poprvé na regulérních reprízách – Lohengrin a Parsifal.
Čelákovické glosy (No. 53)
Lolita je dnes už „user friendly“. Možná proto byla premiéra opery Rodiona Konstantinoviče Ščedrina ve Stavovském divadle přijata vlažně.
Ostravské dny s Mortonem Feldmanem
16/2019 Bienále nové hudby v Ostravě, jež se střídá s přehlídkou nové opery, uvedlo letos také spektakulární Dlouhou noc (trvala 18 hodin), zahrnující prvky teatralizace hudby i site-specific.
Janáček a Smetana v Londýně a okolí
V Londýně a okolí se hrála česká hudba: v Royal Opera House Covent Garden v Linbury Theatre jevištní ztvárnění Janáčkova cyklu písní Zápisník zmizelého, v Garsington Opera ve Wormsley Smetanova Prodaná nevěsta.
Čelákovické glosy (No. 52)
Z posledního Dalibora v Národním divadle jsem odcházel s palčivými otázkami „proč zrovna tohle a takhle?“
Čelákovické glosy (No. 51)
Navzdory sloganu "Štefan Margita poprvé v ČR v roli Logeho" se při druhém večeru koncertního provedení Wagnerova prologu Zlato Rýna velkou halu pražského Fora Karlín nepodařilo naplnit.
Čelákovické glosy (No. 50)
Takřka po šedesáti letech pražské Národní divadlo opět nastudovalo Prokofjevovu operu Láska ke třem pomerančům. Inscenace by měla/mohla přitáhnout i nové operní publikum, premiéra ovšem nebyla vyprodaná...