Články autora: Jan Dehner
Čelákovické glosy (No. 5)
Uvedením Reichova díla Three tales si umělecký ředitel Opery ND Petr Kofroň očividně „dělá radost“. Zcela bez ohledu na zájem většinového publika.
Čelákovické glosy (No. 4)
Kolektivní dílo ilustrativní povahy buď v divákově vědomí odezní okamžitě po ukončení produkce, nebo vybudí velmi negativní náladu aneb Mýtus o Persefoné podle Handa Gote.
Čelákovické glosy (No. 3)
Pokud chtěl SKUTR jet takový příběh, měl si najít/vybrat jiné dílo než Mozartova Tita. Nejlépe současnou činohru aneb Ostravský Titus.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
(Politické) výpovědi německého divadla (No. 9)
Letošní ročník PDFNJ skončil zábavnou, nanejvýš brilantně provedenou inscenací hamburského Deutsches SchauSpielHaus Effi Briest - ovšem s jiným textem a také jinou melodií aneb Klíčové slovo: ironie.
Čelákovické glosy (No. 2)
Vycházel jsem z vinohradského divadla omámen, poražen silou zhlédnutého aneb Mimořádný Heiner Müller.
(Politické) výpovědi německého divadla (No. 5)
Werner Schwab ve své hořké komedii Pornogeografie pohlédl na lidský život z úhlu, který je přiznávaný a používaný zřídka v tak ostrém tvaru.
(Politické) výpovědi německého divadla (No. 3)
Herci jsou skutečně původem ze Sýrie, Palestiny, Izraele a Kazachstánu aneb Politické divadlo?
(Politické) výpovědi německého divadla (No. 2)
Po německém Hamletovi jsem shodou okolností viděl v Ostravě francouzské operní zpracování, jež mi zpětně podtrhlo některé momenty činoherní inscenace.
Čelákovické glosy (No. 1)
Jan Dehner si na i-DN otevírá nepravidelný blog. V tomto textu porovnává uvedení Smolkovy opery Sezname, otevři se! resp. Bludiště seznamů na Dnech nové opery v Ostravě před dvěma lety a listopadovou reprízu v divadle Alfred ve dvoře v Praze...
Orffovy veselé opery
19/2016 Nejlepší skladbou Carla Orffa jsou Carmina Burana – potvrdil jsem si to při zhlédnutí jeho oper Chytračka a Měsíc podle pohádek bratří Grimmů v pražském Národním divadle.
De facto zázrak
15/2016 Skladatel, dirigent a flétnista Petr Kotík se začal brzy po „sametu“ vracet ze Spojených států do tehdy ještě Československa, aby pokračoval ve svých aktivitách z šedesátých let (založil soubory Quax a Musica viva Pragensis). V roce 1997 uspořádal v Míčovně a ve...
NODO Ostrava, den čtvrtý
V den čtvrtý, poslední, 30. června, zaznělo opět jen jedno dílo – ovšem z nejpodstatnějších ve světové soudobé hudbě: Xenakisova Oresteia. Hrála Ostravská banda, precizní provedení dirigoval Petr Kotík. Po všech stránkách strhující zážitek!
NODO Ostrava, den třetí
Den třetí 29. června byl odškodněním za předchozí den, nejen počtem hraných děl. V Divadle Antonína Dvořáka byla poprvé uvedena opera Petra Cíglera Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu (objednaná festivalem, s podporou ministerstva kultury), druhou produkcí bylo první...
NODO Ostrava, den druhý
Den druhý (28. června) mohl být „odpočinkový“, protože na programu byla jen jedna opera, ovšem „výživná“ - poprvé uvedenou operu At the Waters of Lethe / U vod Léthé (2015/16) společně napsali Martyna Kosecka a iránský skladatel Idin Samimi Mofakham. Asi bychom se všichni...
NODO Ostrava, den první
Bienále Dny nové opery Ostrava, ve zkratce NODO, pořádá Ostravské centrum nové hudby s Národním divadlem moravskoslezským ve dnech 27. - 30. června 2016 potřetí, tentokrát v Divadle Antonína Dvořáka, Divadle Jiřího Myrona, v Cooltouru na Černé louce a ve Starých...
Dvakrát operní Shakespeare
Inscenace Gounodovy opery Romeo a Julie ve Státní opeře poskytla tristní zážitek - vyvolala ho mimo jiné snaha inscenátorů "vyjádřit názor" za cenu znásilnění partitury. Nastudování opery Giuseppe Verdiho Macbeth v Divadle J. K. Tyla v Plzni naopak prokázalo soulad mezi obsahem...
Jak popravit Juliettu
Hlavní katyní nádherné opery Bohuslava Martinů v Národním divadle byla další z plejády slovenských režisérek na českých operních scénách (tentokrát maskovaná za Norku) Zuzana Gilhuus. Zdatným popravčím byl také dirigent Jaroslav Kyzlink, nový šéfdirigent (či jak se...